Téma větrných elektráren rezonuje krajem. Územní studie ukázala možnosti, rozhodovat bude stát

Téma nejen větrných elektráren Česká republika řešit musí. Souvisí především s evropskou legislativou, na jejímž základě naše země přijala vnitrostátní plán pro oblast energetiky a klimatu. Ten stanovuje konkrétní cíle také pro rozvoj obnovitelných zdrojů, včetně větrné energie. Součástí těchto závazků je i povinnost vymezit takzvané akcelerační oblasti, které mají umožnit rychlejší výstavbu solárních a větrných elektráren.

Plzeňský kraj v polovině letošního března zveřejnil územní studii zaměřenou na možnosti rozvoje těchto elektráren. „Hlavním impulsem pro její vznik byla snaha zjistit, jakým podílem by kraj mohl přispět k naplnění celorepublikových cílů. Dalším důvodem byla možnost zapojit se ve spolupráci s obcemi do vymezování akceleračních oblastí na úrovni regionu,“ vysvětluje Martin Plíhal, vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje.

Studie identifikovala celkem 37 lokalit vhodných pro větrné elektrárny a tyto oblasti byly vybírány s ohledem na co nejmenší negativní dopad na životní prostředí. Kraj však nakonec, alespoň dle aktuální situace, vlastní akcelerační oblasti vymezovat nebude. Stát totiž plánuje vytipovat rozsáhlejší území celorepublikového významu.

Možné rozpory mezi státem a krajem

Plzeňský kraj by do roku 2030 mohl přispět výstavbou přibližně 15 větrných elektráren. „Potenciál je ještě vyšší. Naše studie stanovila počet, jakým by měl kraj přispět k naplnění republikových cílů. To je zmiňovaných 15 větrných elektráren,“ vysvětluje Martin Plíhal. 

V rámci Národního plánu obnovy se stát zavázal vymezit akcelerační oblasti s celkovým výkonem až 3 gigawatty, což odpovídá zhruba 600 elektráren. „Ministerstvo pro místní rozvoj konkrétní oblasti teprve zveřejní. Dle dostupných informací to nicméně vypadá tak, že některé se výrazně liší od územní studie, která navrhuje lokality podrobené přísnému zkoumání z hlediska ochrany přírody,“ uvádí Martin Plíhal.

S rostoucím zájmem o výstavbu větrných elektráren sílí tlak na samosprávy. Starostové obcí zmiňují jak aktivitu investorů, tak protiargumenty části obyvatel. Mezi nejčastější patří obava z hluku, změny krajinného rázu a dopadu na ochranu přírody. „Dle současné legislativy bude ovšem zřejmě možné, aby větrná elektrárna na území vznikla i bez souhlasu místních obyvatel,“ prozrazuje Martin Plíhal.

Další vývoj situace bude záviset především na krocích Ministerstva pro místní rozvoj, které má v nejbližší době představit konkrétní podobu akceleračních oblastí. „Pokud se tyto návrhy budou výrazně lišit od krajské studie, Plzeňský kraj je připraven je rozporovat,“ říká Martin Plíhal a dodává, že mezi zdejší často skloňované lokality patří jižní Plzeňsko nebo oblast v těsné blízkosti CHKO Šumava.