Tělo a obličej se potí a přitom je vám zima, takové jsou pocity hasiče v aktivním dýchacím přístroji
Jak se cítí hasič při ostrém několikahodinovém zásahu v tropickém počasí, to dobrovolná hasička Pavlína Havlenová z Vladislavi na Třebíčsku neví. Ona takovou situaci zná jenom ze závodu, kdy je v plné hasičské výzbroji pouze několik minut. „Oni jsou tam dvacet čtyři hodin, musí jim být neskutečné teplo. Představte si, že mají na sobě zhruba lyžařskou výbavu, asi desetikilový dýchací přístroj, který vám fouká za krk a na obličej studený vzduch,“ vyprávěla v Dobrém dopoledni Tamary Peckové.
„Jednak z toho bolí za krkem, máte z toho rýmu, je to zvláštní pocit, tělo je zpocené a obličej taky a přitom vám je zima. Je to jako klimatizace v letadle nebo v autobuse, rozhodně jim není co závidět,“ vysekla poklonu profesionálním kolegům mladá dobrovolnice Pavlína Havlenová. „Druhý den cítíte, jak vás bolí lebka, bolí vás kost. Já když jsem to zažila, vůbec jsem nevěděla, co to je. On je to opravdu takový chycený průvan.“
V Čechách nemá Combat Challenge obdoby
Aktivní dýchací přístroj, který používají profesionálové při zásazích, měla Pavlína Havlenová možnost poprvé vyzkoušet v Los Angeles na loňských závodech Firefighter Combat Challenge. To jsou závody, které v Čechách nemají obdoby.
„Tady jsme zvyklí na toho klasického železného hasiče, zhruba čtyřminutová trať v hasičské výbavě. Bouchání kladivem, vytahování figuríny, tahání závaží do patra, pokaždé to je trochu jiné. Záleží na organizátorech, ale na Combatu bylo pro mě všechno jiné,“ říká mladá dobrovolnice.
Američanky a Kanaďanky běžely vedle mě, abych závod dokončila
Na americkém západním pobřeží bylo loni asi 50°C, drobná Pavlína měla na sobě aktivní dýchací přístroj, kompletní hasičskou výzbroj vážící asi 16 kilogramů, včetně těžkých bot a zásahových rukavic. „To už nikdy nechci zažít, opravdu. Nejvíc mě překvapil přístup mých kanadských a amerických soupeřek, profesionálních hasiček. Samy už byly oblečené do výzbroje a s tím dýchákem běžely se mnou celou mou trasu, aby mě vyhecovaly, abych ji doběhla do cíle. Pak mě poklepaly po rameni a šly na start svého závodu,“ vzpomíná na závody Pavlína Havlenová.
„Po startu si hodíte na rameno smotanou hadici do harmoniky, váží asi deset kilogramů. Vyběhnete tři patra, hadici tam odhodíte do boxu. Musíte vytáhnout dvacetikilové závaží, což je trochu problém v těch silných rukavicích. Nesmíte používat zábradlí, takže vám to v rukavicích prokluzuje.“
Pro mě bylo důležité, že jsem závod dokončila
Když tohle zvládnou, čeká na závodníky seběhnutí schodů, přičemž je zakázáno brát je po dvou. Klasický kaiser box, kdy palicí posouváte závaží umístěné mezi kolejnicemi a na závěr přemístění osmdesátikilové figuríny, která má svázané ruce, takže je velmi těžké ji uchopit. „Hrozně mě překvapilo, že jsem byla třetí. Pro mě bylo důležité, že jsem dokončila a že jsem to zvládla,“ vypráví Pavlína Havlenová.
Letošní závody byly trošku jiné, stejné disciplíny, ale bez aktivního dýchacího přístroje a pouze s těžkým kabátem a v teniskách na nohou. I když na východním pobřeží prý nebylo tak skvělé publikum, obhájila Pavlína Havlenová na závodech Ultimate firefighter, které se konaly v rámci Světových policejních a hasičských her, skvělé třetí místo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka