Také chrámové varhany mají zajímavé osudy

21. říjen 2012
Želiv - pohled na hrací stůl menších varhan

V seriálu Příběhy z Vysočiny se tentokrát zaměříme na osudy chrámových varhan. Během pěti dnů od 22. října navštívíme celkem čtyři kostely – Humpolec, Obyčtov, Polná a Želiv. Na některých místech se radují z nových nástrojů, jinde netrpělivě čekají na peníze, za které by památné nástroje opravili.

Humpolecký chrám svatého Mikuláše se pyšní jedinečnými varhanami v Česku. Za peníze ze soukromého daru je před nedávnem postavila krnovská firma Kánský – Brachtl.

V Obyčtově na Žďársku zaujme už samotný kostel, je totiž ve tvaru želvy. Pod návrhem je podepsaný slavný stavitel Santini. Varhany jsou o poznání mladší, jsou pouze rok staré. Zajímavostí je bezesporu fakt, že se na ně z velké části složili místní lidé.

Polná je zajímavá sama o sobě. Dominantou náměstí je kostel s ostatky neznámého světce – svatého Liguriáše. Kromě kostí z jeho těla najdeme v útrobách chrámu dvoje staré varhany. U těch malých musí varhaník stát, není tam totiž lavice ani pedálová klávesnice.

Obec Želiv na Pelhřimovsku se do povědomí dostala především díky klášteru premonstrátů. V mohutném opatském chrámu jsou dvoje varhany. Na ty veliké se nehraje, jsou totiž značně poruchové. Pro bohoslužby a koncerty se používají menší varhany umístěné vedle hlavního oltáře. Jde o velmi cenný nástroj z první poloviny 18. století, který ještě nikdy nepotřeboval větších oprav.