Tak dlouho hledal hezká krbová kamna, až si je radši vyrobil sám

17. březen 2014
Svařování krbové vložky

Stará pranostika říká: Březen, za kamna vlezem. Když se řekne kamna, napadnou mnohého z nás tradiční kachlová kamna, ve kterých se topí dřevem a na která je i hezký pohled. Kdo by asi také lezl za kotel ve sklepě? Poctivá kamna, která nejen že pořádně topí, ale i hezky vypadají, vyrábějí v malé rodinné továrničce v Želetavě na Třebíčsku.

Rodina Brabencova podniká v Želetavě už od roku 1922. Poměrně nedávno - v roce 1996 - si majitel firmy Josef Brabenec chtěl domů pořídit krbová kamna. Hledal, hledal, ale na tehdejším trhu nenašel nic, co by se mu líbilo. Tak začal kamna vyrábět sám. Než z výrobní haly vyšla první kamna se všemi potřebnými certifikáty, uplynuly dva roky.

Dnes má Josef Brabenec doma kamna, která jsou dokonce uměleckým dílem. Firma totiž začala spolupracovat s uměleckým kovářem Pavlem Tasovským. „Byl to nápad mého tchána, pana Brabence, kterého napadlo najít si v regionu zajímavé lidi, kteří by uměli obohatit náš produkt. Pan Tasovský se nabídnul, že by kolem naší krbové vložky uměl udělat umělecký kovaný plášť. Tak vznikla jedinečná kamna,“ říká ředitel firmy Luboš Bervida.

Z želetavské dílny ale nejčastěji odcházejí krbová kamna kachlová. "Z té kachle vychází zdravé sálavé teplo a ještě se říká, že přes tu kachli prostupují lehké záporné ionty, což je princip ionizéru. Klima v té místnosti se zkvalitňuje," vysvětluje Luboš Bervida.

Krbová kamna vytopí celý dům. Záleží samozřejmě na jejich účinnosti. Existují kamna, do kterých musíme přikládat každé dvě hodiny, jsou ale i taková, která vydrží na jedno naložení topit celý den. Jako nejvhodnější topivo želetavští kamnáři doporučují dřevo nebo dřevěné brikety. „Naše krbové vložky jsou koncipované na standardizované poleno. To je dlouhé 33 cm. Do našich větších a výkonnějších vložek se vejde půlmetrové poleno. Dřevo by mělo být zdravé, suché a bez povrchové úpravy,“ doplňuje Luboš Bervida.

„Právě na Vysočině se krbová kamna vyplatí. Možná víc, než kdekoli v jiném kraji. Je tady totiž vysoký podíl lesů a dřeva je tak ještě poměrně dost,“ říká kamnář. I vzhledem k dostupnosti je tak topení dřevem ve výsledku výhodnější než plyn nebo uhlí.

  • Životní styl
  • Publicistika
  • Vysočina
  • příběhy
  • kamna
  • kamnářství
  • Želetava