Svátek Purim připomíná nejistý osud Židů v zemích diaspory

24. únor 2013

Na dnešní neděli, 14. den hebrejského měsíce adar, připadl židovský Svátek losů – Purim. Připomeneme si ho v příspěvku rabína Daniela Mayera.

Svátek Purim vznikl na základě příběhu popsaného v biblické knize Ester, kterou židovská tradice nazývá „Svitkem Ester“ – „Megilat Ester“. Příběh záchrany židovského národa v perské říši se odehrává za panování krále Achašvéroše. Mnozí historici v něm vidí Xerxa I., který vládl v letech 486 - 465 př.o.l.

Kniha Ester je typickým příběhem židovské diaspory -galutu. Její židovští protagonisté nosí cizí, nežidovská jména - Ester či Mordechaj. Ester na přání svého mnohem staršího bratrance Mordechaje skrývá svou národnost, a to dokonce i před svým manželem, králem Achašvérošem.

Na druhé straně se Židé v králově sídle v Súzách účastní spolu s Peršany bohatého společenského života i hostin pořádaných panovníkem. Jsou zdatnými řemeslníky, obchodníky a někteří zastávají i nevysoké úřady na královském dvoře.

Haman a Zereš začali krále poštvávat proti Židům.

Nikomu nevadí, platí řádně daně, ctí zákony. A přesto, jak se ukázalo, stačila zdánlivá maličkost, aby se diasporní idyla proměnila ve vidinu pozemského pekla.

Touto maličkostí byla zhrzená ješitnost králova rádce a nyní i nově jmenovaného vezíra Hamana, který vyžadoval, aby se mu každý klaněl. Odmítl to jen Mordechaj, protože jako Žid nechtěl Hamanovi prokazovat pocty náležející pouze Bohu. Uražený Haman se následně rozhodl pomstít nejen Mordechajovi, ale všem Židům v perské říši. Dle jeho přání měli být do jednoho vyhlazeni.

Na otázku, odkud se vzala Hamanova iracionální nenávist k Židům, nabízí odpověď Bible. Haman byl potomkem amálekitského krále Agaga, o němž se píše v 15. kapitole První knihy Samuelovy. Amálekiťané byli národem, který bytostně nenáviděl syny Izraele, a od okamžiku, kdy vyšli z Egypta, se je snažili při každé příležitosti zabít.

Haman pozval k sobě mágy a ti metali losy – purim, aby zjistili nejpříhodnější datum k záhubě všech Židů. Los určil 13. den měsíce adaru. Tehdy měl podle Hamanových plánů proběhnout krvavý pogrom v celé perské říši a následující den byl stejný osud přichystán i Židům v hlavním městě Súzách. Ne nadarmo si Haman po druhé světové válce vysloužil přízvisko starověký Hitler. Avšak díky moudrosti a zbožnosti Mordechaje a královny Ester zůstalo pouze u zločinných plánů. Haman na své úklady doplatil a dočkal se spravedlivého trestu.

Kniha Ester učí, jak nejistý bývá osud Židů v zemích diaspory. I demokratický řád a právo se mohou náhle změnit v antisemitský režim a bezpráví. Předválečné Německo je toho důkazem. Žádný div, že se naděje tolika Židů upínají k obnovené historické vlasti. V Izraeli si Židé mohou být jisti, že nebudou pronásledováni pro svůj původ či víru.

autor: Daniel Mayer
Spustit audio