Sukralóza - umělé sladidlo, které budí vášně. Jak moc je rizikové?

20. duben 2019

Ten, kdo se pokouší zhubnout nebo má diabetes, sukralózu asi zná. Mnozí další toto umělé sladidlo běžně jedí, aniž o tom třeba vůbec vědí. Do kontaktu s ním přišly i laboratorní myši a studie vzbudila mezi odbornou veřejností velké emoce. Co všechno dnes víme o látce, která je v potravinách obsažena pod označením E995?

Ten, kdo se pokouší zhubnout nebo má diabetes, sukralózu asi zná. Mnozí další toto umělé sladidlo běžně jedí, aniž o tom třeba vůbec vědí. Do kontaktu s ním přišly i laboratorní myši a studie vzbudila mezi odbornou veřejností velké emoce. Co všechno dnes víme o látce, která je v potravinách obsažena pod označením E995?

Pod názvem sukralóza se skrývá poměrně nové umělé sladidlo, které se vyrábí chemickou úpravou běžného řepného cukru. Objevili ho v 70. letech minulého století chemici jedné britské firmy během experimentů s náhražkami cukru a při hledání nového umělého sladidla za sacharin, který v této době čelil sílící nedůvěře veřejnosti i odborníků.

Zjistili, že chemikálie vzniklá chlorováním řepného cukru je několiksetkrát sladší než cukr a dokonce i sladší než sacharin. Objevenou látku vzhledem k chemické struktuře velmi podobné řepnému cukru (tedy sacharóze) nazvali podobně znějícím slovem - sukralóza. Výsledky následných pokusů na zvířatech postupně přesvědčily o bezpečnosti nového sladidla úřady v Kanadě, Austrálii, USA a v dalších zemích světa. V Evropské unii je schváleným umělým sladidlem od roku 2004.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovil přijatelnou denní dávku pro dospělého na 15 miligramů na kilogram hmotnosti a den. V roce 2016 navíc úřad odsouhlasil použití sukralózy i v potravinách pro speciální lékařské účely v případě výživy malých dětí do 3 let věku.

Kromě silné sladké chuti je podle výrobců sukralóza také stabilní vůči teplotně a i vůči širokému spektru pH, tady zásaditosti či kyselosti. Proto si ji brzy oblíbil potravinářský průmysl a začal ji ve velkém do široké škály výrobků používat jako potravinářské aditivum.

Kde všude sukralózu najdeme?
Sukralóza se dá koupit samostatně pro domácí vaření či doslazování dezertů a dalších pokrmů, čehož využívají hlavně diabetici, protože dochucení potravin tímto umělým sladidlem neovlivňuje negativně jejich hladinu krevního cukru. Častými konzumenty sukralózy jsou také lidé držící redukční dietu, kteří se snaží omezit příjem kalorií. Nicméně sukralózu najdeme jako umělé sladidlo také ve snídaňových cereáliích, v limonádách, ve žvýkačkách a v dalších typech cukrovinek. V instantních jídlech a ve sladkém pečivu, ale třeba také v nízkotučných jogurtech, ve zmrzlinách nebo v rybích konzervách či salátech.

Nádory u myší krmených sukralózou?

V roce 2016 zveřejnil odborný časopis International Journal of Occupational and Environmental Health výsledky pokusu, během kterého bylo sledováno 5 skupin samečků a 5 skupin samiček laboratorních myší. Zvířata byla krmena už od 12. dne jejich nitroděložního věku po celou dobu jejich života potravou, která obsahovala různé dávky sukralózy. Podle italského týmu vědců z Ramazziniho institutu pokus ukázal statisticky významně vyšší výskyt nádorů týkajících se krvetvorby (jako jsou např. leukémie), ale jen u skupiny samečků, kteří byli krmeni dvěma nejvyššími dávkami sukralózy. Ale nikoli u skupin samiček.

Zveřejnění studie vyvolalo nejen značný mediální ohlas, ale její výsledky také analyzovala skupina odborníků Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). Jejich stanovisko z dubna 2017 uvádí, že studie neposkytuje důkazy o rakovinotvornosti sukralózy a upozorňuje na některé nedostatky v designu studie a na výsledky řady jiných studií karcinogenity, které došly k jiným výsledkům.

Vznik nebezpečných chemikálií při zahřívání?

Nicméně vzhledem k rozsahu užívání sukralózy v potravinách se studiu její bezpečnosti nadále věnuje velká pozornost. Počátkem dubna letošního roku upozornil německý Spolkový institut pro hodnocení rizik (BfR) na možná rizika, která mohou vyplývat ze zahřívání sukralózy a potravin s jejím obsahem.

Němečtí odborníci zhodnotili dostupné vědecké informace a konstatovali, že při zahřívaní sukralózy nad 120 °C dochází k rozkladu sladidla a k jeho dechloraci, neboli k odštěpování atomů chlóru z molekuly. Těchto teplot je přitom běžně dosahováno při přípravě jídel jak v domácnosti, tak i v potravinářském průmyslu. To může vést ke vzniku nebezpečných chlórovaných látek, které mohou ohrožovat lidské zdraví, jako jsou polychlorované dioxiny (PCDD) a furany (PCDF) nebo chlorpropanoly. Přitom se jedná o skupiny chemických látek, které jsou spojeny s řadou nežádoucích účinků na lidské zdraví (včetně karcinogenity) a kterým je přinejmenším část lidí v Evropě vystavena ve vyšší míře, než je lékaři považováno za bezpečné.

Podle německých odborníků zatím neexistuje dostatek údajů k vyslovení konečných závěrů, protože není známo ani přesné složení vznikajících toxických látek ani jejich přesné množství. Nicméně dokud nebude k dispozici přesvědčivé hodnocení rizik, doporučuje německý spolkový institut, aby se potraviny obsahující sukralózu nevystavovaly teplotám, které jsou běžné při pečení nebo smažení. Toto doporučení se týká nejen domácností, ale i potravinářských firem.

Spustit audio