Stefan Bader: O čísle vytetovaném na ruce tatínek říkal, že je to přímé číslo na Hitlera

16. říjen 2018
Štefan Bader s fotografií svého otce

Přežil jsem to. Tak se jmenuje kniha vzpomínek, která vyšla poprvé v češtině více než sedmdesát let poté, co ji německy ve Švédsku sepsal Hanuš Bader.

Muž židovského původu, který žil od roku 1938 v Pacově na Pelhřimovsku. Představit ji přijel jeho syn.

„Hanuš Bader se narodil v roce 1914 v Miroslavi kousek od Znojma. Jeho rodina měla příbuzné v Pacově, takže když došlo k zabrání té části Sudet, ta rodina se přesunula sem do Pacova,“ říká badatel Pavel Tychtl. V Pacově měla Hanušova matka sestru. Tehdy čtyřiadvacetiletý mladík pomáhal v obchodě strýce Ludvíka Poláčka. „Moje maminka vzpomínala, že jako malé dítě, ji maminka posílala do koloniálu k Poláčkovům, a je veliký předpoklad, že ji tam obsluhoval pan Bader jako malou holku,“ přidává vzpomínku vedoucí pacovské knihovny Lenka Vlachová.

Hanuš Bader, otec
Hanuš Bader

Hanuš Bader přežil Terezín, Osvětim, Schwarzheide i Bergen-Belsen

V listopadu roku 1942 odjela celá rodina s transportem pacovských židů do Terezína. „Můj dědeček tady dělal ponocnýho, a právě ten den měl službu, když odsunovali. Přišel domů strašně, strašně psychicky na dně, a říkal, že děcka strašně plakaly, že to bylo hrozný,“ říká se slzami v očích paní Anna z Pacova. Hanuše Badera pak postupně čekal další transport do Osvětimi, nucené práce v německém Schwarzheide, a nakonec ještě tábor Bergen-Belsen. Tady se na pokraji smrti dočkal osvobození britským vojskem. Už v červnu 1945 odjel s dalšími lidmi, kteří přežili koncentrační tábor, na rehabilitační pobyt do Švédska.

Ze švédského Malmö odpověděli během čtyřiadvaceti hodin

Hanuš Bader byl jedním z mála pacovských židů, kteří přežili válku. Badatel Pavel Tychtl po jejich osudech pátral, a zjistil, že Hanuš Bader brzy po válce sepsal paměti. Šel proto po jeho poslední stopě, švédském Malmö. „Takže jsem kontaktoval radnici v Malmö. A ve Švédsku je zřejmě efektivní státní správa, takže během čtyřiadvaceti hodin jsem dostal odpověď, kde byl telefon na syna pana Badera,“ popisuje.

Tatínkovi pomohl přežít válku jeho humor

Pro Stefana Badera, syna Hanuše Badera, bylo velkým překvapením, když zjistil, že má v České republice příbuzné. „To byl pro mě šťastný okamžik, protože rodina pro mě znamená hodně. Mám rodinu taky ve spojených státech, a teď taky vím, že mám rodinu v České republice. A můj bratranec Jan, je to pro něj také velké životní štěstí,“ říká dojatě. Osobně přijel do Pacova představit první české vydání otcových pamětí. S obyvateli Pacova na tatínka rád zavzpomínal. Hlavně na jeho humor, který mu pomohl válečná léta přežít. „Otec, jako všichni z koncentračních táborů, měl vytetované číslo. Když se ho lidé potom po válce ptali, tak říkal, že je to přímé číslo na Hitlera,“ vzpomínal.