Statek z 19. století je součástí plzeňské zoo. Chovají tam hlavně česká plemena hospodářských zvířat
Původně viničný statek má název Lüftnerka, po svém zakladateli sládku Josefu Lüftnerovi. Ten pozemky a budovy koupil v roce 1841. Po rekonstrukci statek už přes 20 let přibližuje návštěvníkům zoo v Plzni tradiční vesnický život.
Na statku Lüftnerka v Zoologické a botanické zahradě města Plzně uvidíte koně, krávy, ovce, kozy, prasata, husy, kachny, slepice i holuby. Na jaře je tam díky rodícím se mláďatům hodně živo. Jako první to bývají jehňata, nejvíc starostí je prý s ptačí drobotinou.
„Jaro na statku začíná v prosinci, kdy přicházejí na svět jehňata. Postupně se rodí a líhnou mláďata všech hospodářských zvířat, která chováme. Když je všechno v pořádku, kopytníci se o svá mláďata postarají sami, kontrolujeme jenom kojení. U ptáků je to jiné, pokud se kuřata, kachňata a housata nevylíhnou pod samicemi, staráme se o ně my,“ říká zooložka Miroslava Palacká.
Česká plemena na Lüftnerce převažují
Cestou kolem ohrady ji přichází pozdravit klisna českomoravského belgického koně. Ve stejném výběhu jsou i krávy české červinky. „Je to vzácné české plemeno, u nich očekáváme telata na konci května nebo začátkem června,“ ukazuje zooložka na dvě červenohnědé kravky, zatímco dává kobyle něco na zub, „a támhle je prasnice přeštického prasete Kordula. Tu v nejbližších dnech připustíme, měla selata kolem Vánoc. Druhá prasnice má termín porodu na konci dubna.“
Naproti výběhu přeštických prasat stojí králíkárna. „U králíků je teď nejvíc mláďat ze všech. Chováme osm plemen českých králíků. Skoro všechny samice už porodily, takže máme různě stará králíčata. U matek je necháváme co nejdéle, dokud neodejdou do jiných chovů. Přebytky králíčat a drůbeže zkrmíme s vlky,“ prozrazuje specifika statku v zoologické zahradě Miroslava Palacká.
O Velikonocích statek Lüftnerka pravidelně ožívá starými jarními tradicemi. Můžete tam obdivovat pletení pomlázek, zdobení kraslic různými technikami, otloukání vrbových píšťaliček, pletení košíků a další lidové zvyky a řemesla. Nechybí vystoupení folklorních souborů ani velikonoční speciality v místní hospůdce. Velikonoce v plzeňské zoo se letos konají od 15. do 18. dubna, vždy od 10 do 18 hodin.
Statek se může pochlubit i vzácnými plemeny
Opodál se svého přídělu krmiva bečením dožadují ovce. „Na našem území byla vyšlechtěna pouze dvě plemena ovcí, ovce šumavská a ovce valašská. Aby výběhy nebyly prázdné, doplnili jsme je vzácnými plemeny. Asi nejubečenější je plemeno skudde,“ usmívá se zooložka a mírní hlasité zvuky podáním mačkaného ovsa, na který se zvířata vrhnou a na malou chvíli umlknou.
A obecně platná rada Miroslavy Palacké pro chovatele? „Ideální je, když se o mláďata stará matka. Jestliže to jde, je nejlepší nechat to na přírodě. Odchov na umělé výživě je vždy nepřirozený a hrozí, že zvíře nebude prospívat tak, jak má.“
Související
-
Vyvýšené záhony - současný hit, který znaly už naše babičky
Na sociálních sítích teď frčí fotografie s vyvýšenými záhony ohraničenými dřevem, proutím nebo kameny. Zahradník František Hlubocký vyvýšené záhony používá už třicet let.
-
Každou krávu znám jménem, říká ekofarmář od Tiché Orlice
Zemědělství je tvrdá dřina. Své o tom vědí manželé Podstavkovi. Poctivá práce ale přináší radost a každé zvíře je u Podstavků téměř členem rodiny.
-
Na své zahradě neryje ani nepoužívá postřiky. Přesto jí všechno vzkvétá
Adéla Hrubá je permakulturní designer. Jednoduše řečeno vytváří zahrady přirozeným a chytrým způsobem. Nejde jen o zahradničení, ale o fungování celého hospodářství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
