Stát hlídá zemědělce kvůli erozi. Brambory nebo kukuřice na všechna pole nepatří

Pokud farmáři pravidla poruší, mohou v krajním případě přijít i o hektarové dotace.

„Právě že to bylo zorané, já nevím, jestli to zaseli, to se tady prášilo, jak to dělali. Pak zapršelo a bylo to tady všechno,“ konstatuje Jan Holcman z Poříčí u Přibyslavi. Vesničkou se na konci prázdnin prohnala vlna splavené ornice z přilehlého pole nad obcí.

„Ale to teklo jenom, jak to odorali od břehů, tak z toho. Jinak to teklo tady vždycky a přes vrch. Teď, že tolik nepršelo, tak toho bylo méně,“ dodal.

Na poli hospodaří Zemědělské družstvo Bystřina. Předseda František Bártů o problému ví a slibuje nápravu. Za všechno prý může příliš vysoká mez, která vodě nedovolí se rozlít. „Musíme tu mez prostě snížit, aby když přijde takový déšť prudký, rychlý, aby to mohlo téct v celé té šířce půl kilometru.“

Státní dozor

Takové obrázky nejsou v poslední době žádnou výjimkou. Na kontroly protierozních opatření proto do terénu vyjíždějí inspektoři Státního zemědělského intervenčního fondu.

„Máme v GPS nahraný erozní vrstvy, takže víme, jestli je tam mírná eroze nebo silná eroze,“ inspektor Libor Vítů hned pozná, jestli zemědělec na daném poli nepěstuje něco, co by tam nemělo být.

„Tak například tady třeba stojíme u pole s bramborami, takže brambory, kukuřice, bob. Jsou prostě vyjmenovaný rostliny, které tam nesměj být.“

Inspektor dále vysvětluje, proč jsou takové plodiny na některých plochách tabu. „Protože jsou prostě náchylný na splavování půdy z pozemku. Jsou to širokořádkové plodiny.“

Například setí nebo sázení po vrstevnicích

I tam, kde je nebezpečí menší a brambory nebo kukuřice jsou povolené, musí zemědělci dodržovat jasná pravidla. Pole musí zbavovat kamení a do kritických míst zasít například vojtěšku, která půdu zpevní.

„Nebo další by mohlo být pěstování, setí a sázení, tedy v tomto případě sázení po vrstevnicích,“ dodal inspektor Vítů.

Za porušení pravidel hrozí zemědělcům citelné sankce.