Stanislav Bernard: Pivaři budou vybíraví, pochutnají si na speciálech

Stanislav Bernard v Tandemu Terezy Stýblové
Stanislav Bernard v Tandemu Terezy Stýblové
Hostem pondělního Tandemu byl humpolecký pivovarník Stanislav Bernard. K povídání o politice, o stavu naší společnosti za deset let by se v rámci rozhlasového projektu Česko 2023 přemluvit nenechal, o pivu si ale povídá rád, to podle něj budoucnost má. A pokud nedojde k nějaké zásadní krizi nebo velkému společenskému zvratu, dá se budoucnost piva i odhadnout.

Stanislav Bernard pochází z Ostravska, kde také pracoval až do období sametové revoluce. Pak jeho kamarád Josef Vávra, sládek, zatoužil na začátku 90. let „vařit na svém“. A v Humpolci se tehdy dražil malý pivovar.

„Vůbec jsme nevěděli, jak to dopadne, jestli máme šanci vyhrát, navíc já tam přijel patnáct let starou dacií, Pepa Vávra favoritem, vedle nás stály mercedesy a volva, tak jsme si řekli, že jsme si udělali pěkný výlet. Výlet se trochu protáhl, a je to výlet úžasný, plný dobrodružství,“ hodnotí zpětně svou kariéru pivovarníka Stanislav Bernard, původně vystudovaný elektrotechnik.

Počátky podnikání nebyly snadné, mnozí nevěřili, že se podaří humpolecký pivovar dostat do povědomí tuzemských pivařů. Pochybnosti měl i Stanislav Bernard. Proč se to podařilo?
„Já myslím, že to byl takový jednoduchý sen, vařit to nejlepší pivo, vytvořit úspěšnou a obdivovanou značku, dělat poctivé služby zákazníkům, hospodským, řetězcům,“ vysvětluje Bernard.

Stanislav Bernard má pivo rád, přestože ho „vaří“ víc jak dvacet let, nepřepilo se mu, naopak, a zajde si i rád do hospody. A tady vidí současný fenomén, který se mu nelíbí:
„V hospodě se chlapi scházeli, aby se pohádali o sportu, o politice, a já mám takový nepříjemný pocit, že vývoj všech možných sociálních sítí, telefonů, počítačů a všech těchto propojovátek způsobil to, že lidé sedí doma sami, píšou na facebooku, otevřou si pivo z ledničky, místo aby zvedli zadek a šli do hospody, a tam se pobavili naživo.“

Humpolecký rodinný pivovar byl u nás jedním z prvních, který začal připravovat nealkoholické pivo s ovocnou příchutí. A přestože s tím odborníci nepočítali, zachutnalo švestkové „pito“ i konzervativním pivařům. Jak to bude s pivními chutěmi Čechů za deset let?

Stanislav Bernard říká: „Já jsem přesvědčený o tom, že chutě pivařů se budou přesouvat ke speciálům. My patříme k nejlepším ve výrobě ležáku. Nicméně ve světě existují „stauty“, „ ejly“, pšeničná piva a podobně, a já si myslím, že s každým dalším ročníkem, který dospívá a může ochutnat pivo, přijde chuť zkusit něco nového. Navíc, minipivovary jsou takovou laboratoří, tím, že ve své hospodě nabídnou pivo, které sami uvaří, mohou v reálném čase zjistit, co zákazníkům chutná.“

Budoucnost má podle Stanislava Bernarda i pivní turistika, a také domácí vaření piva.
„To jsou kutilové, které to baví. A z těchto lidí se pak rekrutují sládci do minipivovarů. A je to výborná zásobárna řemesla. My tyto domácí „vařiče“ velmi vítáme,“ uzavírá Stanislav Bernard.