Šprtec si může zahrát sedmiletý kluk s padesátiletým chlapem

Šprtec, stolní hokej, billiardhockey - to všechno jsou názvy jednoho sportu. Je jich tolik proto, že s tím původním brněnským pojmenováním si nedovedli poradit v zahraničí. Jednu z líhní hráčů šprtce jsme objevili v základní škole Švermova ve Žďáře nad Sázavou.

Malí kluci se pravidelně každé úterý scházejí na chodbě základní školy, ze skříně vyndávají hrací desky a kovové stolky. Připravují se na další trénink šprtce. "Ve Žďáře byl zájem rozšířit šprtec mezi děti a nejlepší cestou bylo zavést ho do škol. Udělala se předváděcí akce a těch dětí se tady tehdy do kroužku přihlásilo padesát. To byl obrovský zájem," popisuje počátky školního kroužku jeho vedoucí Tomáš Vítámvás.

Věk pro účast ve všech soutěžích šprtce, včetně těch nejvyšších, není nijak omezený věkem. "I sedmiletý hoch si může zahrát s padesátiletým mužem. Je to hlavně velká výhoda v tom směru, že v jiných sportech hrají o nejlepšího hráče ve své kategorii a tady hrají o nejlepšího hráče vůbec," vyzdvihuje trenér jednu z výhod šprtce.

A co vlastně šprtec je? Hraje se na desce o daných rozměrech. Pravidla určují i výšku podstavce. Na desce je namalovaná hrací plocha podobná té hokejové na ledě. Hráči mají v rukou malé plastové hokejky. "Hráči hrají s hracími kameny, využívají se dřevěná kolečka ze hry dáma, na která si kluci nalepí samolepky se znaky týmů NHL, extraligy, kdo chce s čím. Základem je střídání se po jednom tahu se soupeřem," popisuje hru Tomáš Vítámvás.

Šprtec má dokonce i svou hudbu. "Složil ji pan Dvorník. Ta hudba odměřuje čas utkání. Hraje se na třikrát šest minut," vysvětluje trenér.

Spustit audio