Správně přečtený erb po stovkách let ukázal na člověka, který nejvíc přispěl na pořízení vzácné jihlavské křtitelnice
Málokdo asi ví, že v jihlavském jakubském kostele stojí unikát přinejmenším evropského významu. Bohatě zdobená křtitelnice pochází z roku 1599 a donedávna historikové věřili, že na ni největší měrou přispěl tehdejší nejvyšší představitel města. Erb na víku křtitelnice ale říká něco jiného.
V kostele svatého Jakuba Většího v Jihlavě stojí od roku 1599 pozlacená, tepanými reliéfy bohatě zdobená, křtitelnice. „Ta křtitelnice je naprosto unikátní. Nikde jinde na světě už se podobná nedá najít. Každý milimetr je zdoben," říká průvodce městské organizace Brána Jihlavy Marek Skřivánek s tím, že podobné křtitelnice stávaly v Norimberku, ale už bohužel neexistují.
Od roku 1892, kdy vznikla první písemná studie svatojakubské křtitelnice, se mělo za to, že hlavním donátorem, tedy dárcem peněz na její pořízení, byl na konci šestnáctého století významný jihlavský radní a také purkmistr Jacob Seidenmelczer ze Seidenbergu, který měl ve svém erbu jelena. „Mě zarazilo, že jelen tam sice je, ale je přepůlen a je tam šest pásků. A hlavně v klenotu erbu u Seidenmelczera byly pouze pštrosí pera, ale u rodu, který se jmenuje Sule z Hirschbrunnu, jsou i buvolí rohy a je tam celý jelen," popisuje svůj objev Marek Skřivánek. Právě erb s jelenem je totiž vytepaný na čelní straně víka křtitelnice.
Objev rozdílů v erbech byl jen začátkem pátrání, do kterého byli zapojení i pracovníci národního památkového ústavu. Ti objevili zápis poslední vůle Jacoba Suleho z Hirschbrunnu, ve které odkazuje budoucí realizaci křtitelnice tři sta kop grošů. „On umíral v době, kdy neměl žádné potomky a byl si vědom toho, že po něm nic nezůstane," říká Marek Skřivánek s tím, že na křtitelnici tehdy přispěl i Mates Krump, který měl řeznické lavice na náměstí. „A nelze vyloučit ani Seidenmelczera, protože to byl nejbohatší muž v Jihlavě." dodává.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
