Sopranistka Lucie Juránková rituály před koncertem nepěstuje. Hlasivky svlažuje plzeňským pivem
Na prknech Hudebního divadla Karlín vystupuje zpěvačka původem z Jihlavy Lucie Juránková. „Začala jsem už jako malá v šesti letech v jihlavské hudební škole pod vedením Arnoštky Zemanové a ta mě provázela celou dobu až na vysokou školu. Dostala jsem se Janáčkovu akademii múzických umění a ve třetím ročníku jsem přestoupila na AMU do Prahy. Do Prahy mě to vždycky hodně táhlo,“ svěřila se pěvkyně.
Lucie Juránková si vyzkoušela i práci před kamerou. V roce 2012 natáčela s režisérem Jiřím Menzlem film Donšajni. „Bylo to nejkrásnější léto mého života. Jirka Menzel jako režisér byl úžasný. Hrála jsem roli operní pěvkyně Evy,“ řekla Juránková.
Jako zpěvačka si Lucie Juránková pochvaluje spolupráci s produkční. „Když si zpěvák organizuje koncert sám, je všechno daleko složitější, protože těch věcí je strašně moc. Připravit koncert je složité. Všechno včetně plakátů, propagace médií a nájmů prostor. Ve finále pak po zvládnutí všech příprav musíte přijít jako interpret a podat stoprocentní výkon. To je dost náročné. Jsem ráda za spolupráci s produkční.“
Práce produkční není vidět
Koncerty v Jihlavě pro Lucii Juránkovou organizuje další rodačka z krajského města Vysočiny Regina Havránková. „Je to úděl, se kterým tu práci děláte. Nikdo vlastně neví, kdo za koncertem stojí. Kdo ho zorganizoval. Vy vždycky stojíte v pozadí. Potlesk na konci koncertu vnímám i jako moje ocenění. Velmi mě těší, když mají zpěváci úspěch. Když se koncert podaří, spadne mi velký kámen ze srdce,“ svěřila Regina Havránková.
„Já jsem vždycky chtěla být herečkou, protože moji prarodiče byli herci. Nakonec jsem na filozofické fakultě vystudovala divadelní vědu. Kritičkou divadla jsem se ale také nechtěla stát. Pak jsem zjistila, že mi sedí organizování. Dostala jsem pracovní příležitost u Aleny Nachtigalové, což je dneska jedna z nejvýznamnějších operních manažerek v celosvětovém měřítku. A práce pro ni mě naprosto nadchla,“ svěřila se Havránková.
V zákulisí vážné hudby je drsné konkurenční prostředí
„My to jako produkční moc nepociťujeme, ale mezi zpěváky je velká konkurence. Já jsem dokonce zažila, že se koncerty dvou operních pěvkyň musely oddělit, protože spolu odmítly zpívat. Za rok spolu zpívaly, ale musely mít od sebe vzdálené šatny. Myslím, že nepěkné vztahy a nezdravá konkurence je větší mezi ženami než mezi muži,“ uvažovala Havránková.
Podobné zkušenosti má i Lucie Juránková, která ale podle svých slov napětí mezi konkurentkami hází za hlavu.
Voda vadí, pivo pomáhá
Sopranistka Juránková nedodržuje před koncertem žádné rituály, ale vzpomíná si na napjaté scény v rakouské městečku Gars am Kamp. „Byla tam kolegyně ruského původu, a ta si pokaždé před představením vystavila různé kamínky, udělala z nich oltář a modlila se, aby představení dobře dopadlo. A jednou se stalo, že se jeden z těch kamenů zakutálel. Všichni včetně garderobiérek běhali a hledali. Zpěvačka šílela, že vystupovat nebude, dokud se ten kamínek nenajde. Nakonec se kámen našel a všechno dobře dopadlo.“
Před vystoupením si ale pěvkyně hlídá pitný režim. „Vyhýbám se neslazené vodě a neslazenému čaji. Ty mě vysušují. Přednost dávám vychlazenému pivu. Malé pivo nebo sklenka sektu před koncertem krásně uvolní a neopije. A pivo dělá hlasivkám moc dobře,“ řekla Juránková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka