Sokolnictví jako životní styl. Krahujčí samice Ennie na zapískání najde svého chovatele
„Krahujci mě fascinují. Jsou malí tělem, ale srdcem lvi,“ říká Tomáš Kunca z Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty, kterého doprovází krahujčí samice Ennie. Klub sokolníků byl založen v roce 1967 a v České republice má v současnosti asi 600 členů.
Sokolnictví je zvláštní způsob lovu pomocí vycvičených dravců. Historie sokolnictví sahá až do druhého tisíciletí před naším letopočtem, první záznamy pocházejí z jižní a střední Asie. Později se odtud rozšířilo i do Evropy, k nám v období Velkomoravské říše.
Původně sokolnictví sloužilo k obživě. „Já si to představuju tak, že tenkrát někdo šel okolo rybníku, vyplašil kachny a z výšky zaútočil sokol. Srazil kachnu, ta zůstala ležet na zemi a člověk si řekl, mám maso! Odchytil dravce, vycvičil ho a získal tak obživu.“
Ve středověku bylo sokolnictví kratochvílí na panovnických dvorech, ale hrálo také významnou politickou a ekonomickou roli. Chovy dravců byly znakem moci a bohatství a sokolníci měli výsadní postavení. Ačkoliv v Evropě sokolnictví upadlo v 18. století s rozvojem palných zbraní, v Asii se částečně udrželo. Nového rozmachu se u nás dočkalo ve 20. letech minulého století, potom po druhé světové válce.
Od roku 2010 je české sokolnictví zapsáno organizací UNESCO na seznamu Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva (společně se slováckým verbuňkem, masopustem na Hlinecku, Jízdou králů, tradičním loutkářstvím, modrotiskem, ruční výrobou skleněných vánočních ozdob a voroplavbou).
Dnes je u nás sokolnictví součástí myslivosti, jako jeden ze způsobů lovu. Cvičení dravci se využívají také k ochraně letišť před hejny ptáků, a tím k prevenci nebezpečných střetů s letadly. Dále k ochraně zemědělských plodin, jako jsou vinice a ovocné sady, před nálety ptáků. Sokolníci připravují vzdělávací programy a ukázky výcviku dravců, kterých se rádi při různých příležitostech účastníme a dravce fascinovaně sledujeme.
A krahujčí samice Ennie, která nám dělá společnost a Tomáš Kunca na ni často píská? „Ennie je stará jen pár měsíců, narodila se v květnu. Pískám na ni od malička při krmení. Když mi někam odletí a já na ni zapískám, ona si to spojí s masem a bude mě chtít najít. Mockrát se mi to osvědčilo, podle pískání mě dokáže najít i v hustším lese.“
Už je večer, a tak jdeme Ennie umístit do voliéry, kde na ni čeká miska s vodou. „Říkávám z legrace, že krahujci jsou křížení s kachnami, milují vodu. Myslím, že hned jak zajdeme za roh, skočí Ennie do vody a udělá si večerní koupačku,“ směje se sokolník Tomáš Kunca a dodává: „Pro mě je sokolnictví, spíš než koníček, styl života. Svůj život si bez něj nedokážu představit.“
Jak dělíme dravce? Jsou všichni chránění? Poslechněte si v reportáži našeho Hobby magazínu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
