Školní statek v Humpolci zkouší hnojit kompostem z kompostáren. Farmáři ale o to zájem nemají

Pokus Školního statku ale ukazuje jev zcela opačný, k zaplevelení pozemků zatím nedochází. „Překvapilo mě, jak dobře to funguje, ale je to jen první ročník, takže z toho nemůžeme dělat velké závěry,“ řekl novinářům ředitel statku Jan Mácha. Navíc správný způsob kompostování by měl klíčivou schopnost plevelů zničit.

Koupit kompost?

Další úlohou popsaného pokusu je určení ekonomické stránky používání kompostu, jinými slovy, zda se to farmáři vyplatí používat buď vlastní produkt kompostárny, nebo si ho nakoupit. „Jde o to, kolik by za kompost měl zemědělec dát, nebo kolik může dát, aby to pro něj ještě bylo únosné,“ řekl Mácha. Pokud by měla cena odrážet skutečné náklady na kompostování, zemědělci by ji podle něho nezaplatili.

Kompost je neprodejný

Kompost je podle Květuše Hejátkové z agentury ZERA neprodejný. „Nebo ho využívá malé množství farmářů.“

Zemědělci v kraji podle ní mají díky živočišné výrobě dost hnoje, kompost nepotřebují. Přitom právě ten je vhodný mimo jiné do oblastí v ochranných pásmech pitné vody nebo chráněných krajinných oblastí, kterých je v kraji hodně. Výhodou je jeho stabilní forma dusíku, díky které se může déle skladovat a sloužit jako základní dávka živin.

Kompostárny na celé Vysočině

Na Vysočině je 63 velkokapacitních kompostáren a 113 menších zařízení, které ročně zpracují méně než 150 tun biologického odpadu, vyplývá z informací krajského úřadu. Navíc fungují komunitní kompostárny, které úřad neeviduje.