Šila jsem čarodějnici, ale ušila Bolka Polívku

10. říjen 2014
Helena a Jan Foltánovi s moderátorkou Dášou Kubíkovou

„Kdyby mi někdo před mnoha a mnoha lety, kdy jsem se učila na pánskou krejčovou, řekl, že se budu živit šitím, tak bych se minimálně zasmála nebo hodně divila,“ vzpomíná na první chvíle s jehlou Helena Foltánová. Její originální, ručně šité látkové hračky pod hlavičkou Heli už těší děti i dospělé deset let.

Kdysi to ale Helena Foltánová v plánu rozhodně neměla. „Rodičové mě dali do učení na něco praktického, ale léta učednická byla doslova léta mučednická! Pak jsem vystudovala pedagogickou školu a pracovala jsem jako vychovatelka v dětském výchovném ústavu. Šila jsem na děti tam, šila jsem i na své tři syny. Až jednou před dovolenou mě poprosil tatínek, abych ušila malého maskota pro správce kempu v jižních Čechách, kam jsme pravidelně jezdívali,“ popisuje první hračku, kterou díky svému tatínkovi vyrobila. V kempu, kde medvídka došívala, šel kolem návštěvník, který se divil, proč se tím neživím a to byl jeden z prvních impulzů k založení domácí dílny.

Mám dvě pravé ruce, ale stejně bych potřebovala více párů rukou

Všechny hračky šije Helena Foltánová sama, ale má i pomocníky. „Moje mamča Zdenička je moje pravá ruka, další moje pravá ruka je můj manžel. Potřebovala bych rukou sice více, ale bez jejich pomoci bych to určitě nezvládala,“ chválí podporu své rodiny. „Mám svou vlastní práci a bývám týden pryč a týden doma, ale co můžu, tak pomůžu,“ říká manžel Jan Foltán. „Co se týká hraček, jsem spíš na tu klasiku,“ přiznává. Má raději zvířata těch pravých tvarů. „Když pes vypadá jako pes a ne jako hroch,“ směje se.

„Ženu jsem v dobách, kdy začala šít, skoro neviděl,“ vzpomíná na počátky domácí výroby hraček Jan Foltán. „To je pravda, nejprve jsem všechno, co jsem ušila, rozdala – ve výchovném ústavu, v rodině, známým. Lidem se to moc líbilo, ale mě práce bavila, nechtěla jsem odejít,“ potvrzuje manželka Helena. Nakonec nastala chvíle, kdy přišla těžká volba. Šití hraček zvítězilo.

Základem každé hračky je nápad a fantazie. „Rádi kreslíme a malujeme v rodině všichni, třeba dřív si rodina sedla malovali jsme si. S manželem si nápady předkládáme a někdy je ta argumentace v dílně docela hlasitá. Zato děti, ty jsou tady hlavně od kritiky a ta bývá někdy hodně drsná. Synové mě naprosto nešetří. Dřív jsem s nimi bojovala, ale teď už jim popřávám sluchu,“ chválí roli svých tří synů Helena Foltánová. Hračky prý testuje a nadšeně přijímá i dvouletá vnučka Laura.

Kuželky dostaly cenu Správná hračka

Foltánovi vyrábějí i polštářky, podložky pro miminka, ale i hry pexeso nebo kuželky. „Právě kuželky jsme přihlásili do projektu Správná hračka. Ty hračky zkoušely i děti v mateřské škole a já jsem chtěla, aby to nebyla hračka, se kterou děti pohrají a pak odloží. Tak jsem vymyslela kuželky, ale takové, se kterými se dá hrát i divadlo. Každá figurka představuje nějakou postavu. Povedla se mi neuvěřitelná věc – šila jsem čarodějnici, ale nakonec ušila Bolka Polívku,“ smějí se Helena i s manželem Janem. „Je to tak, chtěli jsme Bolkovi Polívkovi poslat čarodějnici darem, ale zatím na něj nemáme kontakt,“ potvrzuje Jan. Helena pak neskrývá hrdost, když oznamuje, že kuželky před týdnem ocenění projektu Správná hračka nakonec získaly.

V Čertovině vzniká Peklo, kde budou naši čerti

„Poslední týdny mě zaměstnává šití čertů ve všech možných podobách. Šiju kostku s čertíky, miničerty, čertí kuželky, maňásky i pexeso s čertí tematikou – bude tam kotlík, vidle, netopýr,“ popisuje Helena Foltánová zatím poslední projekt, do kterého se vrhla s nadšením. Všechno bude k vidění ve volnočasovém centru nazvaném Peklo v obci Čertovina nedaleko Hlinska, kousek za hranicemi našeho kraje. Má se otevírat 6. prosince letošního roku. „Na to se moc těšíme, bude to krásné,“ uzavírají manželé Foltánovi s úsměvem.