Sedmdesát pět let od babických poprav. Historici představili unikátní důkazy z přestřelky

Ten následoval po zastřelení tří komunistických funkcionářů ve škole v Babicích a posloužil komunistickému režimu jako záminka k rozsáhlému pronásledování sedláků, kněží i dalších obyvatel regionu.

Historik Luděk Navara a herec Ondřej Vetchý|foto:Dáša Kubíková, Český rozhlas

Autor knih i televizních dokumentů o babickém případu Luděk Navara byl v roce 2017 při samotném vyhledávání nábojnic na poli u Bolíkovic, kde se přestřelka mezi členy skupiny Ladislava Malého a Sboru národní bezpečnosti odehrála. „Podle dobových fotografií, se nám podařilo to místo lokalizovat. Nálezy z pole jsou zde k vidění poprvé, co je tady na Vysočině je prezentujeme,“ uvedl při příležitosti besedy s historiky nazvané Vražda, justiční zločin a paměť, která zcela zaplnila kulturní dům v Babicích.

9 fotografií

Nálezy z pole u Bolíkovic z roku 2017 zkoumali po očištění odborníci Moravského zemského muzea. Historik Lukáš Lexa vysvětlil, že rozmístění nábojnic pomohlo zrekonstruovat průběh přestřelky. „Ty nálezy byly promítnuté do terénu, takže se dalo určit pravděpodobné postavení zasahujících jednotek. Jednotlivé nábojnice pomohly, z jaké byly vystřelené zbraně a z jaké skupiny. Klíč v tomto případě byl původ nábojnic, protože na dno nábojnice se razí takzvaná signatura výrobce, rok výroby nebo nějaké další údaje. Zatímco nábojnice z mosazi napovídají, že jsou ze strany zasahující jednotky, na straně Malého skupiny byly používány ještě nábojnice z druhé světové války, ocelové, lakované a ty byly pravděpodobně vysbírané už při prvotním vyšetřování té přestřelky,“ dodal Lukáš Lexa. Na poli se našly také střepiny z granátu po skupině Ladislava Malého.

Čtěte také

Nábojnice z přestřelky případu Babice jsou stále v zemi

Tragické následky zkráceného vyšetřování vedly od události 2. července k procesu 14. července, až k popravám prvních sedmi lidí dne 3. srpna 1951. Od prvního dvacetiletého Drahoslava Němce, přes hajného Antonína Škrdlu, faráře Františka Pařila a Václava Drbolu až po Antonína Mitysku, který se účastnil přestřelky na poli u Bolíkovic. K událostem v Babicích má osobní vztah i herec Ondřej Vetchý: „Můj otec byl velitel partyzánského oddílu. Ti odsouzení byli jeho přátelé. Do Babic ho poslali jako vyšetřovatele, ale v roce 1951 musel ze služby odejít. Ta navázanost na ten případ je bytostně osobní,“ řekl. Také jeho vzpomínka připomněla, že babický případ dodnes zůstává jednou z nejtragičtějších kapitol novodobých dějin Vysočiny.