Šampionka z Pyšel: Za krásnou krávou jsou měsíce tréninku. Zemědělce letos trápí sucho i ceny mléka
Kráva Umbria z Pyšel získala titul mladší šampionky národní výstavy českého strakatého skotu. Za úspěchem jsou roky péče, tréninku i zkušeností.
Kráva Umbria z Družstva vlastníků půdy Pyšel získala na národní výstavě českého strakatého skotu v Radešínské Svratce titul mladší šampionky. Pyšelský tým navíc vybojoval putovní pohár Ing. Romana Šustáčka. Podle zootechnika a místopředsedy družstva Filipa Dvořáka jde především o prestižní úspěch.
Na výstavu přivezli ze 140 krav sedm vlastních. Hodnotí se jejich celková stavba těla, končetiny, harmonie, hloubka těla i vemeno. Důležitá je také vyváženost kombinovaného plemene, které má produkovat mléko i maso.
Příprava přitom nezačíná několik dní před výstavou. Zhruba čtyři až pět měsíců před ní chovatelé vybírají vhodná zvířata, asi dva měsíce před výstavou už mají finální sedmičku. Krávy si zvykají na ohlávku, lidi i různé zvuky. Dva týdny před výstavou začíná intenzivní péče – čištění, šamponování, kartáčování a nakonec stříhání.
Čtěte také
„Je hrozně důležité ty zvířata naučit na to, co se může stát na té výstavě, kde jsou tisíce lidí, je tam ruch, hluk a neočekávané zvuky,“ popisuje Dvořák. Krávám proto při tréninku pouštějí i hudbu a snaží se, aby pro ně byla péče co nejméně stresující.
Vítěznou Umbrii vedl v soutěžním kruhu právě Dvořák společně se svou devítiletou neteří. Podle něj má vodič na výsledek velký vliv. „Když prostě ta kráva bude sebehezčí, ale bude tam zlobit, tak nedokáže to, co dokáže klidná kráva,“ vysvětluje.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
