Sahat žirafě na koleno je zajímavý pocit, říká ředitelka jihlavské ZOO Eliška Kubíková

29. srpen 2014

V jihlavské ZOO i letos čekají návštěvnický rekord. „Doufáme v pěkné září, protože srpnové deště nám návštěvnost trochu pokazily,“ posteskla si v Tandemu ředitelka jihlavské zahrady Eliška Kubíková. Společně s Tamarou Peckovou se taky pokusily přesně spočítat zvířata v ZOO a matematiku využily i v případě řešení rovnice: největší versus nejmenší zvíře jihlavské zahrady.

Poslední vekou akci, se kterou se museli v ZOO popasovat, bylo stěhování tuleňů. „Jsou na svém místě. Zajímavé je, že jsme jim zvětšili bazén a tuleni se zatím zdržují ve vnitřní ubikaci, tu jsme zvětšili také, ale čekali jsme spíš, že se budou prohánět v tom velkém bazénu a vylézat na souš. Oni vylézají, ale v tom domečku a tam si tam leží v suchu a v klidu.

Zařizování takových věcí ředitelku jihlavské ZOO Elišku Kubíkovou baví. „Zařizování je zajímavé, vymýšlet nové věci, to dělám ráda. Ta úředničina už je horší. Peníze, to je trošku únavnější. Co se týká zvířat samotných, vždycky jsme trochu nervózní. Ale u těch tuleňů jsme to nedělali poprvé. Naši ošetřovatelé už vědí, jak na to

Věřím, že i letos padne návštěvnický rekord

Z hlediska návštěvnosti jsou v ZOO zatím spokojeni. „Zejména zjara to vypadalo moc pěkně. Srpen byl špatný, tam jsme trochu klesli. I když byl srpen škaredý, což je pro ZOO dobře, tak spousta lidí návštěvu odložilo. Doufáme v pěkné září a věřím, že letošní rok bude zase rekordní,“ doufá ředitelka jediné ZOO v kraji Vysočina. Část nákladů zahrady je financována právě ze vstupů.

Eliška Kubíková chodí po areálu ZOO mezi návštěvníky, aby se inspirovala. „Většinou chodívám inkognito, já si totiž vždycky zapomenu cedulku. Poslouchám, co si návštěvníci povídají. Mám nastražené uši. My mám trošku zkreslený pohled, pro nás je důležité něco jiného než pro návštěvníky. Podmětů bývá opravdu řada.“

Kolik zvířat máme? To spočítat nejde

„Tenhle úkol nezadávám, protože to se mění z minuty na minutu. Něco se narodí, něco uhyne, něco přivezeme. Pokud by to bylo na jednotlivá zvířata, je to 1000, ale jednodušší je to na druhy a těch je 200,“ vypočítává Eliška Kubíková.

Když už byla řeč o číslech, v Tandemu také byla řeč o nejmenším a největším zvířeti. „Nejvyšším savcem planety a tím pádem i největším u nás je žirafa. Naši samci nejsou dospělí, takže nedosahují výšky pěti a půl metru. Ten nejmenší měří tři a půl metru. A u toho nejmenšího zvířete naší ZOO jsem nejdřív myslela na tarbíka, teď mě napadla vakoveverka a ta má několik centimetrů.“

Největším tahákem jihlavské zahrady je Africká savana, kterou otevřeli před rokem. A pochopitelně stále táhnou žirafy. „Mám ráda pohled na žirafy zezdola, žirafí oči jsou taky nádherné, ale sahat žirafě po koleno je zajímavý pocit,“ směje se ředitelka.

Při výběru jmen pomůže česko-svahilský slovník

V ZOO se specializují na kočkovité šelmy, daří se odchovávat především menší kočky. „My se teď chlubíme novým a vzácným přírůstkem, a to jsou fenci. Fenek berberský, obyvatel pavilonu žiraf a o víkendu na festivalu Střípky Afriky proběhnou křtiny. Je to malé zvířátko, které žije na poušti. Je to nejmenší liška a má nejdelší uši ze všech lišek a vůbec psovitých druhů.“

Ve hře jsou hlavně africká jména. „Jsou to dvě holky. Kolegyně otevřely slovník svahilštiny a tam hledaly vhodná jména, ale třeba si nějaká vybere kmotr Jan Dungel. On má také na už devátém africkém festivalu záštitu. My jsme tomu říkali malá africká konference, ale lidi se toho asi bojí, tak od letošního roku to budou Střípky Afriky,“ vysvětluje a zároveň zve na víkendovou akci plnou afrických vůní, rytmů a zážitků ředitelka jihlavské ZOO Eliška Kubíková.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio