S přicházejícím jarem se stěhují žáby. Ze silnic je zachraňují také děti v Dušejově

S postupným oteplováním začínají na Vysočině migrovat žáby a další obojživelníci. Obvykle se snaží dostat k vodě, kde se následně rozmnožují. Velké nebezpečí pro ně ale představují silnice. 

I proto ochránci přírody staví v některých lokalitách zátarasy a žáby od nich pak k vodě přenášejí. Třeba u Dušejova jim s tím pomáhají i žáci základní školy.

V noci mrzne

Skupina sedmáků z dušejovské základky spolu s učitelským doprovodem jde podél zábran u silnice. Jelikož ale v noci mrzlo, žádné žáby se na pouť na plození potomstva nevydaly. Děti proto alespoň dolévají vodu do záchytných kbelíků. 

„Dohlížíme i na to, aby v každé pasti byl kámen, na který si obojživelníci můžou vylézt a musíme ty pasti udržovat vlhké, takže vlastně tam doplňujeme vždycky vodu, aby to v klidu přečkali a netrpěli nějakým diskomfortem,“ vysvětluje učitel z dušejovské školy David Hromádko, že pouhé přenášení žab přes silnici k blízkému rybníku Sviták není jedinou povinností žáků. 

Péče je i zážitkem

Péče o migrující obojživelníky je ale pro ně i zážitkem, jak potvrzuje sedmačka Daniela Stránská. „Já mám jako ráda zvířata, takže je fajn, že se tu s nimi mohu seznámit a vidět, jak se v té přírodě pohybují.“

Kyblíky u zátarasy chodí školáci kontrolovat už od března. Výskyt žab je ale závislý do značné míry na počasí. Nejvíce se jich objevuje, když je teplo a vlhko. Jen letos už žáci přenesli k rybníku stovky obojživelníků, pokračuje David Hromádko. „Zatím máme přenesených 427 jedinců, nejvíc je ropuch obecných ale máme tady i blatnice, zaznamenali jsme dva skokany hnědé.“

Ve všední dny tak chodí žáci kontrolovat kbelíky dvakrát denně a zároveň si ve škole vedou i statistiku o tom, kolik obojživelníků objevili a o jaký druh šlo.