Rychlé šípy mají stále své následovníky. Setkali se ve Sluneční zátoce u Ledče nad Sázavou
Nedaleko Ledče nad Sázavou, na louce u řeky, tábořil v letech 1925 - 1945 se svým oddílem Pražská dvojka Jaroslav Foglar.
Zážitky odtud se pak staly předlohou jeho slavné knihy Hoši od Bobří řeky. Sluneční zátoka je dodnes nejen tábořištěm, ale také místem setkávání milovníků Rychlých šípů a skautingu.
„Dnes je tady tradiční setkání, které pořádáme od roku 2002," říká bývalý předseda Sdružení přátel Jaroslava Foglara Miloš Vraspír. Sám není skautem. „Já jsem vždycky byl Foglarovcem. U skauta je slib a Foglarovcem se člověk stane sbíráním knížek, komixů," vysvětluje. Prozrazuje také, kdo je mu z Rychlých šípů nejbližší. „Držím se vzoru Mirka Dušína, který nikdy neřekl sprosté slovo," dodává.
„Já jsem focená s originálem Červenáčkem. Rok nato umřel. Před lety jsem tady byl s manželkou a tady byl Rychlonožka, vzor Rychlonožky od Foglara," říkají trampové, kteří mají na tričku nápis Oldboys Foglarovci. V rámci setkání proběhla i burza předmětů spojených s tématikou Rychlých šípů, Jaroslava Foglara a skautingu. Na stolcích ležela i první vydání Foglarových knih.
Červenáčka si za vzor vzal i Zdeněk Kráčmar, který dokonce nosí modrou košili a červenou lodičku na hlavě. „Dělal jsem dětské tábory a jednou jsme narazili na téma, jaké vlastně mají vzory naše děti. Tak jsme jim představili Rychlé šípy a já jsem si vybral Červenáčka," vysvětluje.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
