Rukodělky z Vojnova Městce už se chystají na Velikonoce

Od keramiky s letními motivy přes zvířátka ze sena, panenky z květináčů, barvení triček, podzimní věnce ze šišek až po adventní a vánoční výzdobu.

Teď je čas pro jarní aranže a velikonoční vajíčka. Na dlouhém stole leží spousta materiálu, stužky, vajíčka, kytičky vyražené z barevného papíru, perličky, nůžky, špendlíky, brýle, i hrnečky s čajem. Na konci dnešního setkání si každá z přítomných - od dvou školních děvčátek až po babičky - donese domů nějakou vlastnoručně vyrobenou jarní ozdobu.

Původní skupina se scházela v Krucemburku, ale když přišla o prostor, přesunula se rukodělná výroba do Vojnova Městce, kde je pod svá křídla vzali dobrovolní hasiči. „Tady není koberec, tady je lepší údržba,“ usmívá se výhodám hladké podlahy Jitka Brožová.

Jezdíme na výstavy

Jana Křesťanová obětovala garáž na sbírání všeho materiálu. „Když je něco v akci, když někde jsme, a vidím něco hezkého,“ přemýšlí, kdy a co nakupuje. „Jezdíme na výstavy, na různé kurzy, třeba na Veselý kopec. S lidmi, kteří tam něco vyrábějí, se setkáme i potom dodatečně, protože někteří rádi ukazují staré techniky, které se dělaly dřív. Předem se domlouváme, co budeme dělat příště, co by chtěly zkusit, já se to doma nejdřív naučím, a potom to tady ostatním ukážu, protože mě prostě baví všechny tyhle věci,“ přiznává Jana Křesťanová.

Důležité je se setkat

„Ono se sice tvoří, ale je to spíš setkání, na vesnici je důležité se setkat,“ dodává ještě Jana Křesťanová. Že se něco naučíme, že něco vyrobíme, že to dokážeme, že si tady popovídáme, odpočineme a někdy i něco dobrého sníme, zní různé důvody, proč to ženy každý druhý čtvrtek v hasičské zbrojnici tolik baví.