Roubené, hrázděné, hliněné, zděné. Vzhled původních chalup ovlivňovala dostupnost materiálů, krajina i život sám

2. srpen 2021

Chalupy na našem území se liší svou architekturou. Podle odborníků je u nás dokonce až třináct druhů těchto stavení. Často jsou pastvou pro oči, zvláště pak ty, o které se jejich majitelé starají a zachovávají jejich původní ráz se vším všudy.

V encyklopedii lidové architektury se dočtete, že usedlost zvaná „chalupa“ je menší venkovské obytné stavení, k němuž obvykle patřilo jen malé pole nebo zahrada. Dnes, když řekneme „chalupa“, tak se nám nejspíš vybaví rekreační chalupa, v němž se jeho majitelé rekreují.  

My se teď  soustředíme na  původní chalupy, a to z hlediska lidové architektury. Ta je totiž v různých částech naší země odlišná, a to v závislosti na podnebí, dostupnosti stavebního materiálu (dřeva, kamene, hlíny), na místním  prostředí a zvláštnostech, na vlivech cizích kultur a samozřejmě na přírodě a krajině. Chalupy v nížinách jsou proto jiné než na horách. A dlužno dodat, že naši předkové měli také cit pro jejich harmonické zapojení do krajiny.

Velikost, vzhled, případně honosnost a výstavnost chalup se především odvíjela od toho, co si majitel mohl dovolit. Kritériem bylo i to, jestli usedlost měla sloužit jen k bydlení, nebo také k řemeslné výrobě či souběžně i k zemědělskému hospodaření. Vývoj souvisí s dobou, například při výstavbě od poloviny 19. století se v souladu s protipožárními nařízeními stavělo z cihel a původní roubené stěny postupně nahrazovalo zdivo.

 Proměny chalupy podle oblastí  

Pro jih Čech je typické Selské nebo také Lidové baroko. Stavby pocházejí většinou z druhé poloviny 19. století. Charakteristická je bohatá štuková výzdoba průčelí a zvlnění štítů, Typickou ukázkou je vesnice Holašovice, zařazená na seznam památek UNESCO. 

Šumavské chalupy reprezentují hlavně dřevěné stavby s pavlačemi, s patrným roubením z kuláčů. Převažující střešní krytinou je šindel. Jsou vystavěné tak, aby odolávaly nepřízni počasí. Například ve Volarech najdeme alpský typ domu s téměř plochou střechou.

V Podkrušnohoří, na Chebsku, Ústecku, Děčínsku, v Lužických horách a Frýdlantském výběžku převládají hrázděné patrové domy, které najdeme i západně od našich hranic, v Německu. K nejkrásnějším patří chebské hrázděné domy.

Kromě horských oblastí Krkonoš a Jizerských hor, je pro severní Čechy charakteristický roubený patrový dům. Domácí řemeslná výroba ovlivnila architekturu zvětšením světnice a větším počtem jejích oken. Přízemní roubené domy se nacházejí v Pojizeří a Podještědí a v málo úrodných kopcovitých oblastech Liberecka a Děčínska.

V západnějších oblastech severních Čech (Českolipsko, Litoměřicko, Frýdlantsko) najdeme tzv. podstávkové domy. Na pomezí severních a východních Čech, v oblasti Českého ráje se setkáme s pojizerským patrovým domem, s jeho dobovou formou turnovskou a soboteckou. Svou zdobností patří k nejvýraznější roubené architektuře u nás.

Pro oblast severovýchodních Čech je charakteristický přízemní roubený dům na kamenné podezdívce. Na Jilemnicku a Náchodsku se setkáme s krčkovými stavbami, provedenými ze špalíčků  nebo polínek. Podkrkonoší se vyznačuje typickými křížovými světničkami a bohatě skládanými lomenicemi.

Specifickou oblastí se zděnými domy zdobenými klasicistní štukovou výzdobou najdeme na Broumovsku, Hronovsko a Úpicku. 

Ve středních Čechách potěší milovníky lidové architektury kombinace hrázděné, roubené a zděné konstrukce lidového stavení, tedy smíchání vlivů české a německé stavební kultury.

Na Nymbursku a Kolínsku se uplatnila hliněná omazávka roubených stěn, tzv. kožich, která z dálky působila jako zdivo. Běžný býval původně hranatý nebo okrouhlý kabřinec (kukla) vystupující ve vrcholu štítu.

Základním typem obytného domu ve východních Čechách  je přízemní roubený dům, většinou krytý šindelem. I tady bylo zvykem  omazání stěn hliněnou mazaninou (do kožichu). Tento typ zasahuje až na Českomoravskou vrchovinu, Litomyšlsko a Poličsko. Takové stavby zahrnuje Muzeum v přírodě na Veselém kopci u Hlinska.

Čtěte také

Pro hornatou oblast Jeseníků je charakteristické využití krytiny – šedomodré břidlice.

Slezské i severomoravské domy jsou  roubené i zděné, upoutají plastickou výzdobou štítu a bedněním s kabřincem ve vrcholu.   

Hanácké lidové stavby jsou jednoduché, ale účelné, se sytou barevností stěn. Typický příklad hanácké lidové architektury z 18. a 19. století najdeme v Rymicích: chalupy s typickými doškovými střechami nebo roubené domy omazané hlínou.

Na Slovácku zaujmou typické vstupy do chalup, kterým se říká „žudro“. Znakem bývala i sytá barevnost stavby a malovaný ornamentální vzor.  Nepřehlédnutelné jsou samozřejmě soubory lisoven a vinných sklípků.

Na území Chráněné krajinné oblasti Beskydy najdeme lidovou architekturu karpatského typu: přízemní roubený dům se sedlovou střechou, původně krytou šindelem, s dřevěnou podsíní, s malovanými štíty, kabřincem s makovičkou a s jinými osobitými detaily.  Zdejší typickou roubenou architekturu zahrnuje Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

autoři: Hana Macháčková , Vladimíra Jakouběová , Vladislava Wildová
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

zlenice.jpg

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...