Rorýsi neusednou na zem celé dva roky. Do Čech létají z Afriky jen na tři měsíce
V záchranné stanici v Pavlově na Havlíčkobrodsku se v těchto dnech ze všech koutů ozývá pípání. V klecích, bedýnkách, ale i v inkubátoru se tam zotavují ptáčata.
V pavlovské záchranné stanici vyzvánějí telefony na začátku léta celý den. Volají lidé, kteří našli nějaké mládě. Mohou to být srnčata, ale i ptáci vypadlí z hnízd. Ošetřovatelé jsou rádi, když nálezce zavolá ve chvíli, kdy zvíře uvidí, a zeptá se, co s ním. Někdy jsou totiž mláďata opuštěná jen zdánlivě.
Často je to případ srnčat, která nechávají matky v příkopech u cest a luk v obavě, že by mohla přijít k úhoně například při kosení. „Pokud srnče leží, nehýbá se, tak ho necháme být. Jen v případě, kdy mládě píská, běhá za člověkem, tak už má opravdu hlad, a zřejmě o matku přišlo, tak voláme do záchranné stanice,“ říká ředitel Stanice Pavlov Zbyšek Karafiát.
Konkrétně srnky je pak velmi složité vracet do přírody. Neuváženým činem tak může člověk ovlivnit celý jejich život.
Vykrmené mládě rorýsa musí odletět v srpnu do Afriky. Zimu by u nás nepřežilo
Jiná situace je u ptáků. Ty je snadnější vracet do volné přírody. I tady je ale samozřejmě nejlepší zavolat do záchranné stanice, popřípadě poslat fotografii nalezeného ptáčete.
Podobným způsobem se do Pavlova dostal malý rorýs. „Je z Okříšek u Třebíče, našli ho majitelé domu,“ říká Zbyšek Karafiát.
Pracovník stanice do Okříšek jel, a přímo na místě zjistil, že mládě není možné vrátit zpět do hnízda, a odvezl ho do stanice. „Tři týdny u nás zůstane, bude se vykrmovat, pak se bude pouštět zpátky do přírody,“ dodává ředitel stanice s tím, že v srpnu musí malý rorýs odletět s ostatními do Afriky. Zimu by u nás nepřežil.
Rorýsi hnízdí blízko člověka. Hledají skuliny ve vysokých domech
Rorýs je velmi zajímavý pták. V dospělosti je velký asi jako vlaštovka. „Přilétá jako jeden z posledních, až během května. Během srpna odlétá zpět do Afriky,“ říká Zbyšek Karafiát.
Zajímavé je i to, že mládě, když vzlétne, tak dva roky neusedne na zem. Do Čech rorýsi přilétají jen zahnízdit, a vybírají si lokality v zástavbě, poblíž člověka. Hnízdí na panelových domech, hradech nebo kostelech.
Související
-
Skoro všechno, co kolem nás roste a kvete, je jedlé. Přírodovědkyně vymýšlí speciální recepty
Skoro všechno, co kolem nás roste a kvete, je jedlé. To je heslo Jany Vlkové, která z jedlých květů vymýšlí recepty.
-
I malé louky se vzácnou květenou a živočichy je třeba udržovat. Pod Javořicí se ručně kosí
Na kraji lesa stojí valník, kam nosí hromady pokosené trávy z nedaleké louky členové spolku Javořice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
