Regionální spisovatel odkryl část třebíčské historie. Popsal jeden z procesů po roce 1948

8. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kniha Tomáše Rohovského, materiál o vězněné Vlastě Málkové

Politické procesy padesátých let minulého století jsou stále ještě dostatečně neprobádanou částí naší historie.

Žijící pamětníci často dodnes neradi vzpomínají, a příbuzní nevědí, co jejich dědové, otcové, ale i matky zažily.

Tomáši Rohovskému z Třebíče se podařilo vypátrat podrobnosti jednoho z prvních politických procesů. Odehrál se už v roce 1948.

Tomáš Rohovský sbírá materiál na knihu o takzvaném druhém babickém procesu, který se odehrál v roce 1951 v dnes bývalém třebíčském kině Moravia. Setkal se s pamětnicí, jejíž matka i sestřenice byly v tomto procesu odsouzeny.

Jiná událost

Zdeňka Pavlíková mu ale začala vyprávět i o jiné události. „Ona mi sdělila, že u nich na ulici bydlela taky Vlasta Málková, která byla odsouzená za to, že společně s dvěma dalšími lidmi tiskla a šířila po Třebíči protistátní letáky,“ říká Tomáš Rohovský s tím, že své babické pátrání na čas odložil, a začal se věnovat tomuto případu. „Pátral jsem po archivech, hledal příbuzné,“ říká.

Hlavními postavami procesu byli Vlasta Málková, Miloš Wasserbauer a Vladimír Neradil. Měli psát, tisknout a distribuovat asi sedm verzí letáků. Celkem jich z tisku vyšla asi tisícovka. Státní bezpečnost zajistila necelou polovinu. „Spousta jich zůstala mezi lidmi, mně se nepodařilo ani jeden objevit,“ říká amatérský historik.

Tomáš Rohovský, spisovatel

Obsah letáků byl označený jako protistátní a pro zřízení nebezpečný. „Například chraň pravdu, miluj pravdu a pravda vítězí, a bylo tam sdělení, že pro komunisty nebylo těžké provést únorový puč, odstranit Jana Masaryka, rozmetat demokracii a nastolit vládu studeného teroru,“ čte z textu, který je součástí trestního oznámení.

Přiznání bylo vynucené bitím gumovou hadicí přes chodidla

Zvláštní, ale pro tu dobu obvyklý, je způsob vedení vyšetřování. Bezpečnost zajistila dva psací stroje, ale expertízu nikdy neprovedla. Přiznání obžalovaných si vynutila násilím.

„Gumovou hadicí, přes nohy, přes chodidla,“ říká Tomáš Rohovský s tím, že bití potvrdila i spoluvězenkyně Vlasty Málkové.

Miloš Wasserbauer byl jedním z prvních vězňů, který pracoval v uranovém dole

Vlasta Málková a Miloš Wasserbauer byli odsouzeni k pěti letům těžkého žaláře zostřeného čtvrtletně tvrdým ložem, Vladimír Neradil dostal osmnáct měsíců. Mladá žena si trest odpykala v Jihlavě, muži v Plzni. Miloš Wasserbauer pak v rámci trestu pracoval v uranovém dole v Ležnici. „On byl mezi prvními, kteří v těch táborech byli,“ dodává Tomáš Rohovský.

Odsouzení v politickém procesu ovlivnilo i další život nejen samotných trestaných, ale i jejich rodin. Vlasta Málková s podlomeným zdravím zemřela ve 52 letech, Miloš Wasserbauer se dočkal rehabilitace v devadesátých letech minulého století.

Spustit audio