Původ puzzle byl ryze vzdělávací a nebyly pro každého. Vyráběly se z drahého cedrového nebo mahagonového dřeva

Věděli jste, že oblíbená skládačka puzzle původně nevznikla jako hra, ale jeho původ je ryze praktický a vzdělávací? V 18. století žil v Londýně zapálený kreslíř map John Spilsbury, kterého trápila slabá zeměpisná vzdělanost lidí. Přišel na geniální nápad.

Nakreslil mapu, nalepil ji na dřevěné prkénko, a poté ji rozřezal na jednotlivé státy. Práce to byla vskutku mravenčí. Už samotné kreslení byla dřina, nesměla ukápnout kaňka a inkoust dlouho zasychal. O vyřezávání složitých tvarů ani nemluvě. Ale povedlo se. Tahle mravenčí práce pomohla žákům pochopit, kde která země leží.

Původní puzzle však nebyly pro každého. Vyráběly se z drahého cedrového či mahagonového dřeva, což z nich dělalo luxusní hračku pouze pro děti z nejbohatších rodin.

Skutečný rozmach přišel až koncem 19. století s vynálezem stroje na vyřezávání dílků a nahrazením dřeva levnou lepenkou. Tvary se sjednotily do podoby, jakou známe dnes, a skládání definitivně opustilo školní lavice. Stala se z něj relaxační zábava pro dospělé, která prověřuje trpělivost i postřeh milionů lidí po celém světě.

autor: Jitka Škápíková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.