Putování za Santinim nabízí ojedinělou architekturu

28. červen 2013

Jan Blažej Santini Aichl je jméno, které přitáhne každoročně do Žďáru nad Sázavou nejvíce turistů. Jejich pozornost přitahuje kostel Jana Nepomuckého na Zelené Hoře. Protože ale Santini navrhl daleko více staveb na celém území České Republiky, vzniklo sdružení, které v nich zájemce provází. Jeho zakladatelem je Stanislav Růžička ze žďárského Turistického a infomačního centra, které provozuje Žďas a.s.

Sdružení Putování za Santinim spolupracuje celkem s 12 majiteli a správci Santiniho staveb, které zájemcům přibližuje na organizovaných výpravách. "Santiniho staveb je na našem území přes 80, řada dalších nebyla objevena nebo lokalizována, protože Santini byl velice plodný ve své práci. Žďár je nazýván ohniskem barokní gotiky, protože to je ten styl, který Santini osobně vytvořil," vysvětluje Stanislav Růžička. Dodává, že akce, které sdružení pořádá, detaily ze stavitelova života nebo třeba objednávky katalogů Santiniho staveb, je možné najít na internetové adrese www.santini.cz.

Ani ve Žďáře neznamená jméno Santini jen fenomenální kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, ale je to i samotný areál cisterciáckého kláštera a konventu, na Vysočině pak kostely ve Zvoli, Boborové, Obyčtově nebo překrásný areál kláštera v Želivě.

Píli by podle Stanislava Růžičky mohl Santininu závidět leckterý současný architekt: "Santini začal produkovat svou tvorbu ve 23 letech, což je pro nás neuvěřitelné, začal dostávat nabídky na stavby největších kostelů u nás. Jeho tělesné postižení bylo jednou z příčin, proč zemřel velmi mladý, už ve 46 letech."

Želiv - mohutná koruna nad varhanami, dílo stavitele Santiniho

Letošní 290. výročí od Santiniho úmrtí je příležitostí k tomu, aby místa, která vytvořil, ožila kulturou. Ve žďárském klášteře se koná taneční festival CoresponDance, rockový festival Pod Zelenou Horou, folkový Horácký džbánek a první zářijový víkend i oblíbená Klášterní noc.

Ke 300. výročí se bude sdružení snažit o to, aby celý soubor Santiniho staveb nejen lákal více zahraničních návštěvníků, ale aby se dostal i na seznam světového a kulturního dědictví UNESCO.

autor: dak
Spustit audio