Ptákem roku 2021 je káně lesní. Nejrozšířenější dravec připomíná menšího orla
Česká společnost ornitologická každým rokem uděluje některému z opeřenců titul Pták roku. Od loňské jiřičky obecné letos pomyslné žezlo převzala káně lesní. Udělením titulu chtějí ornitologové lidem lépe představit tento hojný, ale přehlížený druh dravce.
Káně lesní (Buteo buteo) tvarem a velikostí těla připomíná menšího orla. Má široká křídla, na konci s prstovitě roztřepenými letkami, středně dlouhý ocas a oblibu v plachtění. Káně drží v letu křídla obvykle mírně zvednutá, jejich tvar tak z profilu připomíná mělké písmeno V. Nejčastěji se živí hlodavci, především hraboši.
Ornitologové zvolili ptákem roku dravého ptáka teprve potřetí od vzniku akce v roce 1992. „V roce 2002 byla ptákem roku poštolka obecná, v roce 2006 orel mořský. Poznávání dravců není mezi laickou veřejností rozšířené kvůli jejich malé početnosti a plachosti. Pro káni to ale neplatí, pozorovat ji může každý a ani ho to nebude stát velké úsilí. Žádný jiný dravec není lidem blíže než právě káně,“ vysvětluje Petr Voříšek, autor odborných publikací o káni z ČSO.
Káně lesní je v Česku i v Evropě nejrozšířenějším a nejpočetnějším dravcem. „Podle posledních odhadů hnízdí v Česku 11–14 tisíc párů kání lesních. To je ovšem jen část celkové populace, do níž patří také v závislosti na ročním období vyvedená mláďata, dospělí ptáci, kteří nehnízdí, a též protahující a zimující jedinci z jiných oblastí. V Evropě se káně v době hnízdění vyskytuje na 78 % území. Žádný jiný dravec není rozšířenější a hojnější. A právě v tom je výjimečná. Káni se opravdu daří dobře přežívat a má k tomu skvělé strategie,“ vysvětluje Petr Voříšek.
Ta káně, nebo i to káně, co je správně? A jaký má káně hlas? Poslechněte si v reportáži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
