První vagony se dopravovaly na speciálním valníku o šesti silných kolech s mohutnou gumovou obručí
V roce 1852 zakoupil František Ringhoffer na tehdejším pražském předměstí Smíchově pozemky, na nichž vyrostl rozsáhlý tovární areál. O dva roky později, 20. dubna 1854, z něj vyjel první český nákladní vagon.
Protože tehdy ještě nebyly ani vlečky, ani nádraží Západní dráhy, natožpak železniční most, první vagony se dopravovaly na dnešní Masarykovo nádraží na speciálním valníku o šesti silných kolech s mohutnou gumovou obručí.
S pomocí navijáku, sochorů a klínů sehraná parta několika chlapů vytáhla vagon na vůz, osm silných valachů ve čtyřspřeží zabralo a mohutný povoz se vydal na náročnou několikahodinovou cestu křivolakými pražskými uličkami do Hybernské ulice, která ústila u vlečky do nádražního kolejiště.
Nákladní vagon pár let na to následovala lokomotiva, osobní vagon a také pýcha celé vagonky, dvorní vlak pro císaře Františka Josefa I. Později továrna začala vyrábět také tramvaje a zařadila se mezi největší průmyslové podniky v Rakousku-Uhersku. Ringhofferovy vozy odebíral takřka celý svět a v jejich salonní verzi se vozila většina evropských panovníků.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
