První poštovní známku světa uvidíte v Havlíčkově Brodě

„Právě taková byla i první pošta v Havlíčkově Brodě,“ říká František Morávek. „Byla vytvořena ze dvou dvorců, kde se přepřahalo, později tam byl i zájezdní hostinec. Poštmistr se vlastně staral jen o koně a hosty, kteří se tam měli vyspat a najíst.“

Razítka vznikla dříve než známky

Dopisy se začaly razítkovat už v roce 1660, tedy asi už 200 let před vznikem známek. „Tyto takzvané předznámkové dopisy jsou na výstavě k vidění ze sbírky Karla Palána. Lidé se dozvědí spoustu zajímavostí, třeba že poštovné zásadně vyplácel příjemce, ale když byl dopis přeškrtnut, tak ho vyplácel odesílatel a když byl přeškrtnut napůl, tak poštovné zaplatili napolovic,“ vysvětluje filatelista.

Prohlédnout si můžete i první známku světa, takzvanou penny black, vydanou v roce 1840. František Morávek soudí, že i první sběratelé známek vznikli záhy po tomto datu, protože už dvacet let poté se objevují první falzifikátoři. „Chtěli oklamat poštu, aby ušetřili, ale falšovali známky i kvůli sběratelům. Poznat falzifikát je těžké, zejména u známek například z Asie, kde si nemůžeme být originálem nikdy jisti a v Evropě ani není nikdo, kdo by jejich originalitu ověřil.“

Na výstavě jsou ukázky prvních známek z evropských zemí, například první rakouská známka z roku 1850, první novinová poštovní známka světa nebo známky z různých materiálů: z kovových fólií, z dederonu, rakouské známky vyšívané nebo dokonce známka z porcelánu. „Ta je dokonce orazítkovaná. Nevím, jak se to povedlo, protože je vysoká tři milimetry,“ směje se František Morávek.

I když jsou známky malé, sběratel potřebuje hodně místa

„Známky jsem začal sbírat jako každý kluk v mém věku. Výhoda je v tom, že tehdy měl zájem o známky každý, takže jsme si je mezi sebou mohli vyměňovat. Kdybych svým dnešním vnoučatům dal kus své sbírky, tak nic nevymění, protože mezi mladými o známky žádný zájem není,“ vzpomíná filatelista. Ve svém koníčku pokračuje, že známky už doma pomalu není kam dávat. „Sbírka mi zabírá celý dům, takže teď už se budu zaměřovat jen na doplňování chybějících známek v zemích, které už mám rozpracovány.“

A co má František Morávek ve sbírce nejvzácnějšího? „Takový můj Modrý Mauricius je vlastně celá sbírka známek feudálních států Indie, která dokumentuje feudální území a také první okupovaná britská a francouzská území, jaká v Indii byla.“ Tato sbírka je na výstavě stejně jako sbírky Františka Morávka ze zemí Persie až po dnešní Irán.

Sběratelům František Morávek doporučuje jednou za čas svá alba prolistovat, ale zdaleka ne jen pro radost nebo proto, aby si připomněli, jaké poklady nasbírali: „Když je neprolistujete, tak i když nejsou uložena někde ve vlhku, začnou se barvit a to už je pro známky špatné.“