První dny okupace bylo v Bystřici smutno, ale ve Velkém Meziříčí se na Němce místní fašisté těšili

15. březen 2017

Celý rok od uzavření Mnichovské dohody čekalo obyvatelstvo Československa, co se bude dít dál. 15. března roku 1939 už to bylo jasné. Německá armáda vjela do českých měst a postupně zabírala úřady, policejní stanice, vojenské objekty, školy. Začala okupace a vznikl Protektorát Čechy a Morava.

V menších městech na Vysočině přijímali místní obyvatelé Němce různě. Podle zápisu v kronice města Bystřice nad Pernštejnem vnímali začátek okupace se strachem a hořkostí.

Děti byly zamlklé, dospělí zmatení

„Příroda jako by se spikla a stavěla na odpor postupujícím Němcům, byl silný vichr a spousta sněhu padalo, Němce to ale samozřejmě nezastavilo. Děti ve škole seděly tiše, zamlkle, upíraly na své učitele tázavé pohledy, protože nikdo nevěděl přesně, co se děje. Bylo těžko je potěšit, když samým učitelům bylo tak zoufale hořko. Lidé po ulicích chodili jako zmatení, tvořily se skupinky, vyslovovaly se nejrůznější dohady,“ cituje spisovatel Hynek Jurman kronikářova slova. Žádné vítající davy Němce nečekaly.

Ostatně přímo do Bystřice Němci ani nedorazili, a to až do konce války. Nejblíže se usadili v nedalekém Domanínku, kde zastavila autokolona německé armády už 26. března. V lese Pičulín měla naše armáda vojenské sklady se střelivem, které Němci okamžitě zabavili. Vojáci z bud odnášeli materiál po dobu tří dnů.

Pálili obraz Masaryka a vyvěsili vlajku s hákovým křížem

Fašisté z Velkého Meziříčí se naopak na příjezd německých okupantů připravili dobře a očekávali je s nadšením. První německý voják se ve městečku objevil hned 15. března večer, a o dva dny později už byly obsazeny všechny školy vojáky, kteří se v nich ubytovali. Radnici vzali fašisté útokem, vyházeli odtud obrazy Čechů – například prezidenta Masaryka spálili v kamnech přímo tam. „Do prvního patra radnice, kde tehdy sídlilo muzeum, umístili amplion a hlásili odtud své zprávy. 18. března už projížděl městem německý vůz s amplionem, který vyzýval ke klidu a dalšího dne, na Josefa, byl na radnici vyvěšen německý prapor. Tehdy tam poprvé zavlál prapor s hákovým křížem,“ vypráví Hynek Jurman.

Obyvatelstvo čekala spousta zákazů a nařízení. Němci okamžitě přikázali všem majitelům zbraní, aby je odevzdali – četníci, myslivci i ti, kdo měli doma staré a nefunkční zbraně. „Mimoto byl vydán zákaz vypouštět poštovní holuby,“ připomíná Hynek Jurman. „S příchodem Němců se ze dne na den začalo jezdit vpravo,“ uzavírá spisovatel.

autor: dak
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.