Prořezávání stromků záleží hlavně na počasí

9. březen 2016
Dobré odpoledne

V tuto dobu už je vhodný tzv. výchovný řez u hrušek a jabloní. Provádíme ho u stromků do pěti let stáří. S průklestem, který je vhodný pro stromky starší pěti let, je dobré zatím počkat. Čas je až do půlky dubna. „Čím později řežete, tím stromek méně narůstá. Je ještě skoro měsíc čas,“ dodává ovocnář z Telče Ladislav Dufek.

Hlavní vliv ale má počasí. Po ořezání stromku by teplota neměla klesnout pod mínus 10 stupňů. „Potom dojde k tomu, že ta rána namrzne, špatně se hojí a můžou se do ní dostat houbové choroby. Pak stromek může za dva roky odejít,“ upřesňuje Ladislav Dufek.

Vhodný čas je tedy zatím u stromků do pěti let. U hrušní a jabloní, kromě odrůd Rubín a Bohemie, kde nesmíme ořezávat konce. Na nich plodí a ořezem bychom stromek připravili o květy. Výchovný řez provádíme tak, aby byly větve skloněné co nejvíce do vodorovné polohy. „Pokud to necháme růst nahoru, tak rychle roste, ale nezakládá květní pupeny. Čili si oddalujeme sklizeň. Čím víc se růst větví blíží vodorovné poloze, tím lépe,“ vysvětluje Dufek.

Do pěti let zkracujeme výhony zhruba o jednu třetinu. Každou ránu ošetříme štěpařským voskem nebo stromovým balzámem.

Nejmenší nároky na řez má třešeň

Třešně prořezáme maximálně do tří let stáří. Potom se už vytvaruje sama. „Když si koupíte stromek, tak většinou má jeden nebo dva výhony, takže abychom dosáhli aspoň čtyř základních větví, tak druhý výhon uřežeme na jeden pupen a pět až šest pupenů necháme na terminálu. Takto ji necháme do druhého roku a pak si třešně prakticky nevšímáme. Pouze tam, kde by vytvořila tzv. Dvojáky a mohlo by dojít k rozlomení. Jedná se o konkurenční výhon, který musíme celý ustřihnout,“ upozorňuje zahrádkář.

U ostatních peckovin, například švestek je dobré s řezem počkat až do období květu. Špatně se hojí rány a brzkým řezem bychom stromku ublížili. Řezy děláme těsně nad pupenem a šikmo.

Omladit starý a zanedbaný stromek je možné radikálním průřezem

U starých a zanedbaných stromků je nutné provést radikálnější průřez a to až o dvě třetiny do tvaru rovnoramenného trojúhelníku. Zařezáváme v místě za rozvětvením, kde se rozděluje starší a mladší větev. Například z osmi metrového stromu uděláme tří metrový.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.