Procházka pražskými pasážemi z Václavského náměstí na Uhelný trh je přehlídkou architektury a umění

14. únor 2019
Česko – země neznámá

Centrum Prahy je protkané pasážemi, díky nimž si zkrátíte cestu a ocitnete se v zajímavých zákoutích. Pasáží Archa se dostanete od Bílé labutě na Masarykovo nádraží. Ze Staroměstského náměstí se můžete vydat přes Ungelt, původně kupecký dvůr z 12. století, pak pasáží Menhartovského paláce a pasáží divadla Broadway až na náměstí Republiky.

My půjdeme z Václavského náměstí pasáží Lucerna do Vodičkovy, odtud přes pasáž Světozor a Františkánskou zahradu do pasáže Adria. A pasáž Platýz nás dovede na Uhelný trh.

Pasáž Lucerna

Secesní palác Lucerna z roku 1920 je protkaný dokonce celou sítí pasáží, které propojují Vodičkovu se Štěpánskou ulicí, ulicí V Jámě a Václavským náměstím. Z pasáže Lucerna můžete vstoupit do velkého sálu Lucerny, místa konání koncertů tuzemských i zahraničních hvězd, pak také do kina a kavárny, rockového klubu a mnoha obchůdků. Z kupole pasáže Lucerna visí provokativní socha Davida Černého - svatý Václav sedící na břiše mrtvého koně.

Svatý Václav sedící na břiše mrtvého koně, dílo Davida Černého v pasáži Lucerna

Pasáž Světozor

Pasáž Světozor se nachází v původním paláci České banky, který byl postaven mezi lety 1914 a 1918, za architektonickým návrhem stál Osvald Polívka, fasáda pochází z pera Josefa Sakaře. Zrak upoutá především mozaikové logo firmy Tesla a prosklená střecha. Od počátku v pasáži funguje kino Elektra, dnes přejmenované na Světozor. Pasáží lze dojít z Vodičkovy ulice do Františkánské zahrady nebo do pasáže U Stýblů a dále pak na Václavské náměstí.

Pasáž Světozor

Pasáž Adria

Palác Adria byl postaven pro italskou pojišťovací společnost Riunione Adriatica di Sicurta na místě bývalého dvoupatrového paláce v letech 1923 až 1924. K realizaci fasád bylo vybráno nové barevné řešení od architekta Pavla Janáka ve stylu rondokubismu. Pasáž obložená mramorem má kruhovou galerii a dvoranu se skleněným stropem. Ve dvoraně objevíte veliké hodiny se sochařskou výzdobou Bohumila Kafky: Den a Noc, Slunce a Měsíc a 12 sousoší Zvěrokruhu. Průčelí paláce na Národní třídě zdobí kovové sousoší Adrie (Mořeplavby) od Jana Štursy. Jde pravděpodobně o největší galvanoplastickou sochu na světě.

Interiér pasáže Adria je pojednán luxusně, obložen mramorem

Pasáž Platýz

Příběh Platýzu se začal psát v polovině 14. století. Na konci 16. století se majitelem domu stal Jan Platejs z Plattenštejna, po kterém byl dům pojmenován. Dům v průběhu staletí sloužil k ubytování pocestných, konaly se tu koncerty a plesy, nacházela se zde šermířská škola a poštovní úřad. Pak byl shluk několika budov spojen do jednoho čtyřkřídlého objektu, seskupeného kolem vnitřního dvora. Vznikl tak prý první činžovní dům v Praze. Pasáž Platýz spojuje Národní třídu s Uhelným trhem.

Východ z Platýzu směr Uhelný trh
Spustit audio