Případ Skandálu v Čechách

I když to název vůbec první povídky s postavou detektiva Sherlocka Holmese Skandál v Čechách (1891) slibuje, její děj se v Čechách neodehrává. Sir Arthur Conan Doyle ji opatřil fantaskní postavou českého krále. Přesto v ní některé české reálie můžete vystopovat.

České království

Zápletka se točí kolem vztahu operní pěvkyně Irene Adlerové a údajného dědice českého trůnu Wilhelma Gottsreicha Sigismonda von Ormstein. Příběh by se měl odehrávat v roce 1888. Tehdy České království skutečně existovalo (jako součást Rakouska-Uherska). Kdo měl být ale oním králem?

Rakousku-Uhersku tehdy vládl František Josef I. Ten sice vládl už od roku 1848, českým králem se ale nikdy korunovat nedal (to udělal naposledy jeho předchůdce Ferdinad I. Dobrotivý). Navíc povídkovému von Ormsteinovi se blíží svatba, a František Josef I. se oženil už v roce 1854.

Český král jako Carův kurýr

Jak si všiml holmesolog Petr Vyhlídka, podivné vzezření, které Doyle českému králi přisoudil (a které ještě posílila ilustrace Sidneyho Pageta), má v sobě cosi maďarského, možná ruského, slovanského. Vyhlídka mluví přímo o „efektu operetního kozáckého atamana“.

Oblečen byl bohatě, avšak s takovou nákladností, že by se v Anglii pokládala téměř za nevkus. Rukávy a přednice dvojřadového kabátce měl zdobené těžkými pásy astrachánu a přes ramena přehozenu temně modrou pláštěnku, lemovanou ohnivě rudým hedvábím a zapnutou u krku broží z jediného oslnivě zářícího berylu. Dojem barbarského přepychu, který vyzařoval z celého jeho zjevu, dovršovaly vysoké boty sahající mu až do půli stehen a nahoře lemované hustou hnědou kožešinou. V ruce měl klobouk s širokou krempou a horní část obličeje až po lícní kosti zakrytou černou maskou.

Arthur Conan Doyle: Skandál v Čechách

Podle Vyhlídky se Doyle inspiroval módní vlnou vyvolanou ve Francii obrovským úspěchem hry na motivy románu Julese Vernea Michael Strogoff (u nás se někdy překládá jako Carův kurýr). Doylovi tu nešlo o přesnost, potřeboval jen něco výrazně slovanského. Dokud se ovšem nezačne mluvit o Chebu…

Slavná chebská papírna

Český král měl totiž Holmesovi napsat dopis na papíru, který, jak se ukázalo, pocházel z papírny v Chebu, tehdy Egeru. A v Chebu tehdy papírna skutečně existovala. Podle holmesologa Václava Vrby je historicky doložena už od roku 1540. A nebyla jen tak obyčejná. Vyráběla kvalitní ruční papír z hadrů.

„Měla smutný osud. V roce 1904 vyhořela, a protože tehdy už byl zájem o velmi velké množství papíru dřevitého, nemohla se v konkurenci strojově vyráběného dřevitého papíru uchytit a po vyhoření už nebyla obnovena. Později byla zatopena při stavbě přehrady Skalka u Chebu.“

Mystifikátor Doyle

Jak se zrovna o ní mohl Doyle dozvědět? To už podle prezidenta České společnosti Sherlocka Holmese Aleše Kolodrubce asi nezjistíme. Moc se totiž neví, že kromě toho, že vážený Doyle byl učený a zcestovalý, byl také fanouškem ezoteriky a velkým mystifikátorem.

Předpokládá se, že by mohl být autorem zfalšované lebky mezičlánku mezi opicí a člověkem, tzv. aféry s piltdownským člověkem. „Kosti se dají snadno zfalšovat, když je člověk dost chytrý a má k tomu potřebné náčiní,“ napsal sám výsměšně ve Ztraceném světě.