Přijďte v půl!

8. listopad 2021

Časové údaje jsou zcela obyčejná věc, používáme je mnohokrát denně. A možná právě proto si nemusíme všimnout některých zajímavostí, které jsou s nimi spojené. 

Přijď na půl páté nebo na půl pátou? Co je správně? Musíme se nejdřív trochu potrápit s gramatikou. Máme v češtině několik výrazů označujících polovinu: nesklonné půl, pak půle skloňovaná podle vzoru „růže“ no a také půlka a polovina, obě skloňované podle vzoru „žena“. Všechny tyto výrazy se pojí se slovem označujícím „půlený“ předmětem a ten má tvar druhého pádu - půl chleba, půle chleba, půlka chleba, polovina chleba.

Když váhám, jestli mám říct na půl páté nebo na půl pátou, váhám jednak proto, že slovo půl je nevýhodné svou nesklonností, jednak proto, že v těchto časových údajích se běžně vypouští slovo hodina. Takže si můžu pomoct tím, že si místo půl dosadím třeba půlku a doplním do údaje hodinu: přijď na půlku páté hodiny. Tím pádem mám jasno, náležitá formulace je přijď na půl páté.

Co kdybychom řekli „přijď v půl páté“?

Nemá to vždy stejný význam. V půl páté chápeme spíše tak, že máme přijít přesně v 16:30, ale na půl páté může podle kontextu vyjadřovat i přibližnost – něco jako přijď kolem půl páté. Mimochodem při formulaci přijď v půl páté bychom se správným tvarem té páté určitě nezaváhali. Když totiž řekneme přijď na půl páté, není tam to slovo půl páté hodiny, které nás bezpečně vede k volbě správného tvaru, tedy 2. pádu, a proto mylně podlehneme vazbě předložky na a zvolíme podle ní vlastně nenáležitý tvar 4. pádu: na půl pátou. To by bylo v pořádku, kdyby šlo o celou hodinu: přijď na pátou.

autoři: Martin Prošek , Stanislav Jurík | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.