Přijďte v půl!

8. listopad 2021

Časové údaje jsou zcela obyčejná věc, používáme je mnohokrát denně. A možná právě proto si nemusíme všimnout některých zajímavostí, které jsou s nimi spojené. 

Přijď na půl páté nebo na půl pátou? Co je správně? Musíme se nejdřív trochu potrápit s gramatikou. Máme v češtině několik výrazů označujících polovinu: nesklonné půl, pak půle skloňovaná podle vzoru „růže“ no a také půlka a polovina, obě skloňované podle vzoru „žena“. Všechny tyto výrazy se pojí se slovem označujícím „půlený“ předmětem a ten má tvar druhého pádu - půl chleba, půle chleba, půlka chleba, polovina chleba.

Když váhám, jestli mám říct na půl páté nebo na půl pátou, váhám jednak proto, že slovo půl je nevýhodné svou nesklonností, jednak proto, že v těchto časových údajích se běžně vypouští slovo hodina. Takže si můžu pomoct tím, že si místo půl dosadím třeba půlku a doplním do údaje hodinu: přijď na půlku páté hodiny. Tím pádem mám jasno, náležitá formulace je přijď na půl páté.

Co kdybychom řekli „přijď v půl páté“?

Nemá to vždy stejný význam. V půl páté chápeme spíše tak, že máme přijít přesně v 16:30, ale na půl páté může podle kontextu vyjadřovat i přibližnost – něco jako přijď kolem půl páté. Mimochodem při formulaci přijď v půl páté bychom se správným tvarem té páté určitě nezaváhali. Když totiž řekneme přijď na půl páté, není tam to slovo půl páté hodiny, které nás bezpečně vede k volbě správného tvaru, tedy 2. pádu, a proto mylně podlehneme vazbě předložky na a zvolíme podle ní vlastně nenáležitý tvar 4. pádu: na půl pátou. To by bylo v pořádku, kdyby šlo o celou hodinu: přijď na pátou.

autoři: Martin Prošek , Stanislav Jurík | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová