Při svatbách kolem Telče a Počátek se v 19. století používaly vyšívané svatební praporce

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Svatební praporce, Muzeum Vysočiny Telč

Na českém a moravském Horácku se v 19. století na svatbách používaly svatební praporce. Nikde jinde u nás takový zvyk neznali.

Naštěstí se tyto vzácné textilie, svatební praporce zachovaly a největší sbírku má muzeum v Telči. 

„Svatební praporce se na Telčsku, Dačicku a Počátecku používaly při svatebních obřadech,“ říká Helena Grycová, vedoucí pobočky Muzea Vysočiny v Telči. Praporce bývaly uložené na radnici nebo rychtě a svatebčané si je půjčovali. Podle tradice ho pak držela starosvatka, která jela s nevěstou a ženami na voze z obřadu do domu ženicha.

Svatby měly v té době přesně stanovený postup včetně říkání a písní. Hlavní organizační část svatby, například dohodu mezi rodinami, měl na starosti starosvat. Starosvatka se starala o dodržování zvyků a zábavu. „Na ní závisel průběh svatby po té ženské linii,“ vysvětluje Grycová.

Telčské muzeum má ve sbírkách osmnáct praporců

Svatební praporce měly většinou čtvercový tvar, a přes žerď se překládaly napolovic. Byly z bílého plátna, červeně vyšívané. „Ty motivy byly ze života,“ říká vedoucí muzea a ukazuje na praporcích svatební vůz, ženu s kolébkou, veselícího se muže, ale i květiny a další ornamenty.

Telčské muzeum má ve sbírce osmnáct svatebních praporců, což je největší sbírka v republice. „Většinou jsou to originály, ale i věrné kopie vyšívané ženami v 19. století pro potřeby muzea,“ dodává muzejnice.

Myslibořský praporec vyšili v roce 1847

Díky vyšitým nápisům je možné určit, odkud který praporec pochází. Ve vitríně telčského muzea tak visí například praporec z Černíče nebo Mysliboře.

Svatební praporce, Muzeum Vysočiny Telč

Konkrétně myslibořský, který je datovaný rokem 1847, je zajímavý pravopisnou chybou. Ve slově Mysliboř je po m měkké i. „To se tak neřešilo, lidi měli nejzákladnější vzdělání. Vyšívačka uměla vyšívat. To bylo hlavní, to ji živilo,“ vysvětluje Helena Grycová.    

Spustit audio