Překlad románu Osudy dobrého vojáka Švejka do jazyka jidiš vyšel už v roce 1928

16. srpen 2020

Legendární český román Osudy dobrého vojáka Švejka byl přeložen do celé řady jazyků a nechybí mezi nimi ani jidiš – jazyk, kterým zejména před 2. světovou válkou mluvila většina východoevropských Židů. Zajímavé na tomto překladu například je, jak si jeho autor poradil s křesťanskými výrazy, které Jaroslav Hašek používá a hraje si s nimi.

Pokud aspoň trochu ovládáte nějaký germánský jazyk, bude Vám povědomá následující věta: „Hobn zey shoyn avekgepatert undzer Ferdinandn,“ hot di dinstmeydl ongezogt di bshure dem her Shveyk. Takto totiž zní v jazyce jidiš věta: „Tak nám zabili Ferdinanda,“ řekla posluhovačka panu Švejkovi. Slovo má lektor a překladatel jazyka jidiš Petr Jan Vinš.

„Autorem jidiš překladu Dobrého vojáka Švejka byl Zelig Hirsch Kalmanovich (Kelmonovicz), který se narodil roku 1885, zemřel v roce 1944 za 2. světové války. Byl to velice známý filolog, odborník na jazyk jidiš a jeho literaturu a také jeden z ředitelů židovského vědeckého centra Yivo, které bylo funkční před 2. světovou válkou ve Vilniusu.“

Kalmanovich sám nebyl příliš aktivní jako literát, ale jako překladatel.

„Ten jeho překlad Der braver soldat Shveyk in der velt-milkhome se ve dvou dílech objevil v roce 1928, to znamená relativně nedlouho poté, co Švejk vyšel v češtině.“

V jidiš překladu však chybí některé pasáže, které obsahuje český originál.

„Do určité míry to mohlo být samotné Kalmanovichovo dílo, on v některých případech ten text trošku zjemňuje. Hašek se totiž příliš nerozpakuje používat někdy i vulgární jazyk, a to třeba Kalmanovich v tom překladu zašumlovává a ten text celý trošku zeslušňuje. Třeba hostinský Palivec je v jidiš hodně vytečkovaný. Kromě toho jsou tam celé části textu vynechané. Můžeme spekulovat, že jsou vynechané proto, že se Kalmanovich obával cenzury. Ale druhá možnost, mimořádně zajímavá, je, že Zelig Kalmanovich k tomu pořízení jidiš překladu nepoužil toho českého originálu, konečně nemáme moc dokladů o tom, že by Zelig Kalmanovich uměl česky. Je dobře možné, že využil toho prvního překladu do ruštiny, který zřejmě také byl nějakým způsobem seškrtaný, protože ty pasáže, které Hašek notně kriticky adresuje někdejšímu rakousko-uherskému mocnáři a rakousko-uherskému zřízení, zřejmě v Rusku také mohly být čteny jako až nepatřičné a nevhodné.“

Zajímavá je také práce překladatele s křesťanskou terminologií a reáliemi.

„Hašek se velice často a jízlivě vypořádává s náboženskými otázkami, zejména se vztahem ke katolické církvi. A je nesmírně zajímavé sledovat, jak spousta těch katolických reálií, které se v tom románu používají, často notně ironicky, je přetransformována do židovského jazyka jidiš. Samozřejmě tam vystupuje postava feldkuráta Katze jako vojenského duchovního, není to tak, že by z něj překladatel udělal polního rabína, nicméně v okamžiku, kdy třeba Švejk s feldkurátem Katzem zapřádá různé teologické debaty, tak tyto teologické debaty jsou často v jidiš překladu naplněny různými rabínskými koncepty a rabínskými termíny, které nemají až tak vztah ke katolickému náboženství, ale byly bezprostředně srozumitelné tomu židovskému čtenáři.“

Říká lektor a překladatel jazyka jidiš Petr Jan Vinš.

Spustit audio