Posílání pohlednic zažívá renesanci. Díky novému koníčku

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Postcrossing, pohledy Simony Zemanové

Každý den nám nad hlavami a po zemi či na kolejích cestují desítky tisíc pohlednic. Přehnané číslo to určitě není, lidé totiž znovu propadli pohlednicové mánii.

Také Simona Zemanová z Rohozné před pár lety na mateřské dovolené narazila na internetovou stránku s anglickým názvem postcrossing. Založil ji v roce 2005 Paul Magalhães, který prostě rád dostával pohledy. Během krátké doby se k němu začali hlásit lidé z celého světa a dnes už jich je více než tři čtvrtě miliónu, z toho jednadvacet tisíc jen v České republice.

Mám ráda pohledy, a tak jsem se dala na postcrossing

„Pohlednice mám ráda odjakživa, že jsem si je vždycky vozila i z dovolené,“ usmívá se mladá maminka. Teď, co už je čtyři roky zaregistrovaná mezi postcrossery, má doma přes tisícovku pohlednic.

Na internetové stránce postcrossingu má každý svůj profil, kde nabízí své pohlednice. Komu pohled posílá, to se vylosuje náhodně – příjemce pak potvrdí, že pohled dostal tím, že zkopíruje speciální kód, který každá pohlednice obdrží. Dá se tak spočítat, kolik už pohlednic přeletělo svět a kolik kilometrů urazily.

Měsíčně 50 pohledů

Kdykoli jede Simona Zemanová kolem schránky, hodí do ní pohledy, měsíčně až padesát. Na přijaté pohlednice má dvě velká alba – jedno na oficiální pohledy přes stránku postcrossingu, druhé na individuální výměny s konkrétními lidmi, kterým se říká swapy.

„Dala jsem se na to, že si nasbírám pohlednice ze všech zemí světa. Tady v tom albu je první série, kterou jsem začala sbírat,“ ukazuje Simona Zemanová abecedně seřazené pohlednice podle názvu země.

Spustit audio