Pořídila si byt a nečekaně se stala pěstounkou dětí z okolí. Příběh Hany Brodníčkové už vydal na tři knihy
Hana Brodníčková už více než dvacet let dává domov dětem, o které se jejich rodiče nechtějí, nebo neumí postarat. Pěstounkou se přitom stala vlastně náhodou. Brzy ale zjistila, že to zcela vyhovuje její povaze.
K pěstounství Hanu Brodníčkovou nečekaně přivedla koupě bytu. „Po devíti letech práce na ministerstvu zahraničních věcí a pětiletém výjezdu do Bruselu jsem si pořídila byt na Kladně, protože na byt v Praze jsme neměla dost úspor. Když jsem se nastěhovala, seznámila jsem se tam desetiletou holčičkou. Ona ke mně začala chodit, já jsem zjistila, že její rodina je skutečně výrazně dysfunkční, a ve finále to dopadlo tak, že jsem ji a její sestru přijala do pěstounské péče,“ vypráví.
Znamenalo to podle ní, že obrátila svůj život vzhůru nohama a navedla ho směrem, na který nikdy předtím nepomyslela. „Zjistila jsem ale, že naprosto vyhovuje mému naturelu a je to to nejlepší, co mě mohlo potkat,“ dodává.
Přesto jí samozřejmě pěstounství přineslo spoustu těžkých situací a nečekaných překážek. „Výchova traumatizovaného dítěte má řadu specifik a určitě je výhodou, když člověk dokáže pracovat i sám na sobě. Bez toho to podle mě vůbec nejde,“ říká Hana Brodníčková.
„Na začátku mi těch dětí bylo líto, ale pak jsme si uvědomila, že je nemohu celý život litovat a omlouvat, ale potřebuji je vychovávat. Bylo třeba najít nějaké hranice, i když to naráží na to, že těžce traumatizované dítě může být svou podstatou dost bezhraniční. Zažila jsem s nimi všechno možné, i patologické záležitosti jako lhaní, krádeže, agresivitu, přesto se to nějakým způsobem zvládlo a vztah zůstal zachovaný,“ doplňuje.
O své zkušenosti s pěstounstvím Hana Brodníčková napsala knihy Dary se přece nevracejí, Sama bych se v nebi bála a Ve stínu neviditelných draků. Publikovala je pod pseudonymem Ludmila Janáková.
Související
-
Jak se vyrovnat s bolestí po ztrátě dítěte? Pomáhá sdílení
Ztráta dítěte je nejhorší životní ranou, se kterou se rodiče musí vypořádat. Organizace Dlouhá cesta už od roku 2005 poskytuje podporu těm, kteří této bolesti čelí.
-
Na náhradní rodinu na Vysočině čeká 230 dětí
Pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné péče, při které se pěstoun stará o dítě, i když rodičovská práva zůstávají biologickým rodičům.
-
Společné snídaně pomáhají dětem v Humpolci lépe začít školní den a stmelit kolektiv
Společné snídaně přímo ve třídě si teď užívají jednou týdně děti ze základní školy v Humpolci. Pravidelné snídaně jsou sice novinkou, mezi žáky je o ranní setkání zájem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
