PORADNA: Musíme-li zachraňovat tonoucího, nesmíme ohrozit sami sebe

„Když pomineme popálení od sluníčka, kterému se také musíme bránit, tak nám na dovolené u vody hrozí tonutí. A také si můžeme způsobit úraz kolem vody, například na dlažbě, na kamení, i to je hodně nepříjemné,“ vyjmenovává hned v úvodu instruktor potápění Richard Gardlo.

Důležitá je podle hosta prevence. Měli bychom umět plavat, pokud plavat chceme a neznáme to prostředí a zároveň bychom si měli alespoň v základech zopakovat pravidla první pomoci pro případ, že by ji od nás potřeboval někdo jiný. „Měli bychom vědět, kde se domůžeme pomoci. To znamená plavčík, služba, telefon.“

Záchrana tonoucího

U vody mohou nastat různé situace včetně nutnosti záchrany tonoucího člověka. „Základní pravidlo je, aby zachránce neohrozil sám sebe. Pokud ale člověk křičí, je na hladině, tak je relativně v pořádku,“ říká Richard Gardlo s tím, že pokud je tonoucí pod hladinou, už je situace mnohem horší a složitější.

Děti u vody

Léto je obdobím, kdy tradičně jezdí celé rodiny na dovolenou. Koupou se nejenom v moři, ale i ve velkých jezerech a rybnících. „Důležité je, abychom znali to prostředí, kde se koupeme. Měli bychom vědět, jaká tam je hloubka, jestli tam nejsou proudy. To vše je důležité,“ radí host poradny.

Je to důležité také z pohledu dětí. Rodič nebo jiný dospělý si je pak jistější. „Víte, jaké jsou malé děti. Než se otočíte, tak jsou ve vodě. Důležité ale je s těmi dětmi začít plavat co nejdříve. Jsou určité kluby, kde se děti učí plavat třeba od půl roku věku. Pak sice úplně plavat neumí, ale neutopí se. Umí splývat, umí plavat pod vodou a nad hladinu se akorát jde nadechnout. Pak vidíte rodiče s úplně malým dítětem, které skáče do vody, a rodiče jsou klidní, protože ví, že se neutopí.“