Podvodníci na Vysočině zkoušejí nové triky. Předávání hotovosti kurýrům je vždy podvod, varuje policie
Investiční podvody, falešní příbuzní i kurýři. Podvodníci na Vysočině stále častěji tlačí na oběti a hrají na jejich emoce.
Stačí jeden telefonát a během několika minut může člověk přijít o statisíce. Podle plukovníka Martina Vaněčka z Krajského ředitelství policie Kraje Vysočina jsou v současnosti největším problémem investiční podvody. Pachatelé přitom oběti často sami osloví až poté, co projeví zájem o falešnou investici na sociálních sítích a v digitálním prostoru.
„Žádné investiční nabídky na sociálních sítích nevyhledávejte. Tam není nic, co by bylo dobré,“ varuje Vaněček. Podvodníci začnou nejprve malou částkou, následně oběť přesvědčují k dalším platbám a někdy ji přimějí i k instalaci programu, díky kterému mohou přes vzdálený přístup ovládat počítač.
Čtěte také
Velkým varovným signálem je také kurýr. Pokud někdo požaduje předání hotovosti člověku, který přijede až ke dveřím, je podle policisty prakticky jisté, že jde o podvod. „Jakmile vám někdo řekne, předejte peníze kurýrovi, je to špatně. Stop, volat policii,“ říká.
Podvodníci stále častěji využívají také WhatsApp. Mohou se vydávat za děti či jiné blízké a požadovat rychlou platbu. „Jakmile se s vámi někdo na WhatsAppu baví o nějakých platbách, zavěste, i kdybyste měli pocit, že to skutečně ta dcera je,“ radí Vaněček.
Podobně falešné mohou být zprávy o pokutách nebo nedoplatcích. Policie či úřady podle něj neřeší podobné výzvy přes WhatsApp.
Čtěte také
Nejdůležitější je podle Vaněčka nepodlehnout tlaku a získat čas. „První člověk vám řekne: Neblbni, to je podvod.“ A právě obyčejná konzultace s někým blízkým může zabránit tomu, aby peníze nenávratně zmizely.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

