Podle nalezené lebky vědci vytvořili portrét odsouzeného. Popravišť bývala plná Morava
Současné české právo trest smrti nevyužívá. Byly ale doby, kdy se tímto trestem nešetřilo. Svá popraviště měla sídla s takzvaným hrdelním právem, a bylo jich poměrně dost.
Potvrdily to i výzkumy brněnských vědců. Výsledky jejich práce jsou v těchto dnech k vidění v jihlavském Muzeu Vysočiny.
200 popravišť
„V tom lesíčku je trojhranná značka, která značí šibenici,“ architekt Jan Velek ukazuje na starou mapu z 18. století. Šlo tehdy o takzvané První vojenské mapování. A značek, které označují popraviště je na ní mnohem víc.
„V průběhu několika staletí bylo jen na území Moravy kolem dvou set dvaceti popravišť,“ dodává odborník. Právě tato mapa byla impulsem k pátrání po fyzických pozůstatcích šibenic. Často se po nich zachovaly jen pomístní názvy, například Na Spravedlnosti. Archeologové ale objevili i pozůstatky zděných základů.
Do prostor v základech šibenice kat ukládal nářadí i kosti
Bohatší města s hrdelním právem stavěla popraviště zděná. Jejich půdorys se lišil podle regionu. „Čtvercový je charakteristický pro Moravu, máme i dvousloupcové, trojúhelníkový je charakteristický pro Švýcarsko, německé země,“ vyjmenovává Robin Pěnička z Masarykovy univerzity v Brně.
Uvnitř zděných základů býval prostor, kam si kat a jeho pomocníci ukládali nářadí. Často tam ale končily i kosterní pozůstatky odsouzených. „Ztratili právo na řádný pohřeb. Zůstávali viset na šibenici do té doby, než se tělo rozpadlo,“ vysvětluje archeolog.
Na kostech jsou patrné známky zranění
Právě kosterní pozůstatky odsouzených umožnili vědcům další bádání. Je z nich možné určit věk, výšku nebo pohlaví odsouzeného. „Nacházíme i zranění, stopy toho trestu,“ dodává Robin Pěnička.
Vědcům se podařilo pro účely výstavy vytvořit nejen model čtvercového popraviště, ale i kreslený portrét odsouzeného, na základě nalezené lebky.
Výstava o jihomoravských šibenicích je v Muzeu Vysočiny v Jihlavě k vidění do 28. listopadu.
Související
-
Archeologové pod Karlovým náměstím v Třebíči odkrývají trhovou osadu. Pochází z 12. století
Rekonstrukce Karlova náměstí v Třebíči umožnila archeologům nahlédnout do hlubší historie města.
-
Kámen v poli u Sejřku připomíná spor dívek o chlapce. Obě měly v rukou nůžky
Kdysi dávno bývalo podle tehdejšího právního řádu možné jako forma omluvy či odškodnění postavit takzvaný smírčí kámen.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
