Plastičtí chirurgové Jan a Ondřej Měšťákovi: Dobře provedený zákrok se pozná tak, že ho nepoznáte

29. leden 2021

Špičkové chirurgy Jana Měšťáka a Ondřeje Měšťáka spojuje společný lékařský obor i rodinné pouto mezi otcem a synem. Oba si vybrali plastickou chirurgii a oba v ní stojí na špici. „Plastická chirurgie je velmi široký obor a v dnešní době si už neumím představit žádný chirurgický obor, který by s námi nespolupracoval,“ vysvětluje Jan Měšťák jeden z důvodů, proč se jim se synem tak zalíbila.

Ve vstupu do medicíny dělí oba lékaře několik desítek let. „Základy oboru jsou ale pořád stejné. Samozřejmě se rozvíjí, ať už z hlediska pomůcek nebo mikrochirurgie, která za mě ještě nebyla a dnes má velké opodstatnění například u žen po rekonstrukci prsu,“ říká Jan Měšťák. „U estetické plastické chirurgie je pak znát posun k přirozenosti, i když to zčásti závisí na zemi, ve které se zákrok provádí. V Česku je ale obecně trend, aby lidé po zákroku vypadali přirozeně. Také naše heslo je, že dobře provedený zákrok se pozná podle toho, že ho nepoznáme,“ dodává Ondřej Měšťák.

Psychochirurgie v praxi

V estetické plastické chirurgii se oba lékaři neobávají požadavky na zákroky, které jsou přehnané nebo neefektivní, odmítnout. U Jana Měšťáka se jedná o 40 až 60 procent pacientů. „Není to ovšem jenom kvůli tomu, že by výsledek nebyl přirozený. Já nejčastěji odmítám, protože nejsme schopni docílit takového efektu, který by pacient chtěl, nebo lidé nemají reálné představy,“ dodává syn Ondřej.

Setkávají se také se ženami, které do ordinace přivádí především vnitřní nespokojenost, než racionální důvody. „Pokud na konzultaci pacientku ujistíme, že operaci nepotřebuje a že je krásná, zlepší se jí kvalita života, aniž by k nějaké operaci došlo. Někdo tomu říká psychochirurgie a je to opravdu tak, že můžeme operovat i konzultací,“ přiznává Ondřej Měšťák.

Rány po výbuchu bomb

Své zkušenosti s rekonstrukční chirurgií využil Ondřej Měšťák jako dobrovolník na misi v Jordánsku, kde ošetřoval oběti syrského konfliktu. Psychicky náročnou situaci zvládl a v pomoci se angažoval i po svém návratu. „Pravda je, že to byla úplně jiná realita. Když ale děláte lékaře, musíte se nějakým způsobem oprostit od lidských osudů, i když jsou šílené,“ vzpomíná.

Na rekonstrukční chirurgii nedá dopustit ani jeho otec Jan. „Plastika vrozených vad, rozštěpů a jiných je ta skutečná plastická chirurgie, to je to gros,“ uzavírá.

Jaké typy lidí mají zájem o plastickou chirurgii a setkali se Měšťákovi s abnormálními požadavky? Dozvíte se v audiozáznamu pořadu.

Spustit audio

Související