Petr Nový: Setmělo se a Jablonec se proměnil v Las Vegas. Bižuterii se tam dařilo před sto lety, daří se i dnes

Ačkoliv rodilý Jablonečák Petr Nový pochází z rodiny se sklářskými kořeny, od dob studií kulturní historie na univerzitě v Českých Budějovicích se chtěl věnovat literatuře a publikovat texty o dekadentních autorech. Jednomu z nich, Arthurovi Breiskému, ostatně věnoval svou diplomku.

Čtěte také

Sklo jako národní poklad, nebo živá disciplína? Jak si vede nastupující generace uměleckých sklářů?

„Pak jsem se ale vrátil do rodného kraje, nastoupil do Muzea skla a bižuterie a došlo mi, že literaturu mám sice velmi rád, ale jako aplikovanou vědu ji klidně mohu využít i ve skle a bižuterii,“ řekl ve Vizitce.

Zní to jako klišé, ale nejraději zpracovávám příběhy. Mám rád ten pocit, kdy se dostanete do rauše, když vám začne docvakávat, jak to tehdy bylo.

Moře skla a bižuterie, na němž oceňuje jeho variabilitu i ekologičnost zpracování, ho pohltilo hned poté, co v oboru našel témata svému srdci blízká – příběhy. „Zní to jako klišé, ale příběhy já zpracovávám nejraději. Mám rád ten pocit, kdy se dostanete do rauše, když vám začne docvakávat, jak to tehdy bylo.“

Co se vydělalo, to se večer propilo

V názvu Muzea skla a bižuterie je sice „bižu“ až na druhém místě, Petr Nový se ale drobných šperků vyráběných z korálků či perliček zastává. „Bižuterie bývala více exportně zaměřená než sklo, v zahraničí o ní proto měli lepší povědomí než u nás. V tomto oboru jsme byli během první republiky evropskou jedničkou,“ konstatuje s tím, že na světě není moc míst, která by s tamním fenoménem byla tak úzce spjatá.

Čtěte také

Vyfouknout si první skleničku nebo experimentovat se sklem. Na Letné vznikla unikátní sklářská pícka

V centrum bižuterie se provinční městečko Jablonec proměnilo v 19. století. Od šedesátých let v něm pobývala řada francouzských a německých obchodníků, po první světové válce se přidali i Američani, Indové nebo Egypťani. „Z první republiky máme doložené ohlasy, že jakmile se skončilo s obchodováním a setmělo se, město se rozzářilo jako Las Vegas. Co se přes den vydělalo, to se v noci propilo a promilovalo. Jablonec měl kolem sebe hradbu z šantánů a hospod. Toto už  jen těžko někdy zažijeme.“

Vzhledem k poloze města na středoevropské mapě mluvil Petr Nový i o národnostních půtkách. Jablonec byl zhruba z osmdesáti procent obýván českými Němci, čeští řemeslníci a obchodníci měli centrum v nedalekém Železném Brodě. „Celou první republika se Železný Brod snažil prosazovat na úkor Jablonce. Jenomže mu to nešlo, a tak došlo k tomu, že menší výrobci podkopávali kotníky těm větším. Takové podkopávání ale nikdy nic dobrého nepřineslo, výsledkem bylo akorát cenové podbízení a hazardování s vlastní pověstí,“ vysvětluje.

Adaptovat se na trendy, nejít dolů s cenou

Právě „krize z přehřátí“ podnikání na počátku 20. let byla pro další vývoj oboru klíčová. Řada firem se podle Petra Nového dostala do područí bankovních domů a problémy let třicátých tak pro ně znamenaly už jen polibek na rozloučenou.

Čtěte také

Sklo by nemělo působit svou krásou, ale tím, jak komunikuje se světem, říká Václav Cigler

Budoucnost českého užitého skla a bižuterie, zejména jabloneckých perliček, vidí ale host pondělní Vizitky dobře. „Je velmi pevně rozkročená,“ myslí si. „V České republice dnes stále stojí továrna, která je největším výrobcem skleněných perliček na světě. Záleží jen na ní, zda dokáže svou úroveň udržet. Důležité je adaptovat se na trendy, nepodbízet se cenou, zkoušet nové věci a dobře se prezentovat,“ odkazuje na chystaný projekt s názvem Křišťálové údolí. Liberecký kraj jím chce na tradici kraje přilákat nové turisty.