Pětice památných dubů v Kralupech nad Vltavou připomíná dojemný příběh místního sedláka

12. únor 2019
Česko – země neznámá

Středočeské město Kralupy nad Vltavou je známé jako významné průmyslové centrum. Na území města a v jeho okolí by proto málokdo čekal krásnou přírodu. Opak je ale pravdou. Kolem jsou krásné lesy a četné přírodní památky. Procházkou je třeba možné dojít k několika chráněným památným dubům. V Kralupech nad Vltavou získala tento statut dokonce pětice dubů s poutavým příběhem.

Kdo se k nim chce vydat, musí projít dubovým hájem v místní části Lobeček, který se táhne na sever od tenisových kurtů podél řeky Vltavy. Krásné duby tam tedy rostou všude, ale ne ke každému se váže pověst. Před více než dvěma sty lety se v Lobečku usadil sedlák, kterému postupně zemřelo pět synů. A on za každého syna vysadil dub. Duby byly dlouho v přírodě ojedinělé a každý časem získal jiný charakter i vzhled. Ještě před vznikem okolního hospodářského dubového lesa byly v roce 1970 na základě této pověsti prohlášeny za chráněné.

V dubovém háji je nejlépe na jaře a v létě. Ale pokud byste v hustém dubovém lese chtěli najít právě těch pět památných dubů, je lepší se k nim vydat v zimě, kdy jsou stromy holé. Duby jsou od sebe vzdálené přibližně sto metrů. První z nich musel být poražen. Jeho mohutný pařez najdete na samotném začátku dubového háje u tenisových kurtů. Ostatní stromy jsou roztroušené dál a je nutné je trochu hledat. Jeden z dubů najdete u cesty, která prochází na okraji lesa, nejsilnější dva duby pak v těsné blízkosti Vltavy.

Dub stařeček vyrovnává svah

Mezi přibližně třicet let starými duby si snadno všimnete silného vzrostlého stromu, který má značně točité větve a mírně šikmo nakloněný kmen. Je to dub letní, který roste na menším svahu a snaží se svým růstem sklon vyrovnávat. Daří se mu dobře, protože má dostatek vláhy z blízké řeky. Přesto bylo nutné strom ošetřit. Suché větve byly ořezány kolmým řezem a začištěny.

U starších ořezů je možné si všimnout, jak si strom sám moudře vytváří v kůře převýšení - jakési stříšky, aby na ořezanou část nepršelo a kůra nezačala hnít. Ostatně právě kůra stromu vypadá jako moudré vrásky starce. Má silné a hluboké rýhy. A právě nyní v zimě je možné si pohledem do holé koruny stromu vychutnat zajímavé tvary větví. Tento strom má v obvodu více než čtyři metry.

Poslední dub ve směru od Kralup najdete poměrně lehce. Od Vltavy ho dělí pouhých 50 metrů a je obklopen březovým hájem. Jde také o dub letní, který má ale zcela jiný charakter díky okolnímu terénu. Stojí na rovině a má kolem sebe větší prostor. Roste proto rovně. Je sice o něco nižší, ale má víc větví a působí košatěji. A je také zřejmé, že má o něco víc vláhy.

Chráněná pětice dubů má dnes společnost. Mladší stromy v dubovém háji vytvářejí jinou atmosféru, než jaká tu byla v době, kdy byly vysazeny památné duby. Háj je velmi dobře udržovaný a pozemek patřící městu bude dál upravován jako vycházková zóna.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.