Pestrobarevná kachnička mandarínská se zabydlela i na březích řek na Vysočině
Pokud jste v posledních letech šli na procházku s dětmi podél řeky a pozorovali kachny, možná jste si mezi nimi všimli nezvykle barevného vodního ptáka. Vypadá jako by se k nám dostal nedopatřením či omylem, ale současně je jasné, že mu je s kachnami březňačkami na řece dobře. Jde o kachničku mandarínskou, jednoho z nejbarevnějších druhů kachen vůbec.
Pochází z Asie a v Evropě ji známe od poloviny 18. století, dosud ovšem jen v soukromých chovech nebo zoologických zahradách.
V posledních letech je to ovšem už jinak, říká Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny z Havlíčkova Brodu. „Kachnička mandarínská je pták, který pochází z dálného východu a v Evropě se už mnoho desítek let chová jako okrasný pták. Část těch jedinců z chovu uniká a kachnička dokáže v naší přírodě přežívat. Naše klima celkem odpovídá jejím nárokům, a proto přežívá celkem bez problémů i naši zimu.“
Chování okouká od našich kachen, lidí se nebojí
V ostatních zemích Evropy se kachničky mandarínské, které unikly ze soukromých chovů, už domestikovaly a zahnízdily. U nás se poprvé objevily v roce 2011 na jižní Moravě a před pár lety také na Vysočině, ale zda zahnízdily, ještě ornitologové nevědí. Letos k hejnu březňaček přidala jedna kachnička v Náměšti nad Oslavou a ve Světlé nad Sázavou přezimovaly dokonce tři.
„Kachničky se chovají velmi podobně jako ty naše zimující kachny, takže když si naše kachny ve městech zvyknou na lidi, na to, že jim lidi často přinášejí krmení, tak si i ty kachničky mandarínské berou krmení téměř z ruky,“ popisuje Václav Hlaváč chování exotického ptáka na našich řekách. Zimu přežívají v hejnech na řece, a teď když řeka rozmrzla a nastalo jaro, otevřely se kachnám potravní zdroje i mimo město, takže většina kachen se rozptýlila do přírody.
Živí se většinou rostlinnou potravou, ale sem tam si dá i drobné zvíře, třeba šneka nebo malou rybku.
Občas někdo zavolá a chce, abychom zachraňovali
Kachnička mandarínská je krásný pestrý pták, který hýří barvami. V přírodě se podobnou barevností vyznačují například papoušci. Přitahují proto pozornost i lidí, kteří je považují za zvířata, které je nutné zachránit. „Ta kachnička pochopitelně budí pozornost, protože to je skutečně nádherně zbarvený pták. A ano, měli jsme i případy, že nás lidé vyzývali, abychom je odchytili a převezli do záchranné stanice, ale není to nezbytné, ty kachničky si poradí,“ usmívá se Václav Hlaváč.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
