Perla mezi židovskými pohřebišti. Lesní hřbitov v Podbřezí najdete uprostřed přírody

Když projdete malou vstupní brankou, spatříte za ohradní zdí z lomového kamene téměř stovku náhrobních kamenů pocházejících z let 1725 až 1906. Nejstarší náhrobek patří Lipmanovi, synu Ješaji, který zemřel v roce 1725, poslední potom Samuelu Kischovi zemřelému v roce 1906.

Židovský hřbitov v Podbřezí byl dlouho stranou pozornosti, až v 90. letech minulého století došlo k vyčištění pozemku od nežádoucí zeleně, opravila se ohradní zeď a postavily se všechny povalené náhrobky, které jsou nyní postupně restaurovány.

Na hřbitov stojí za to zavítat v kteroukoliv roční dobu. Není totiž pochyb, že uvidíte jednu z nejvzácnějších památek východních Čech. V blízkosti hřbitova, asi jeden kilometr severozápadně od Skalky, se nachází přírodní rezervace Skalecký háj. Jedná se o lokalitu lužního lesa s cennými rostlinami, například prvosenkou jarní nebo lilií zlatohlavou.

Židovský hřbitov v Podbřezí byl dlouho stranou pozornosti, až v 90. letech minulého století došlo k vyčištění pozemku od nežádoucí zeleně|foto: Jiřina Šmídová

Židovský hřbitov v literatuře

Není divu, že krása tichého a tajuplného lesního zákoutí s blízkým splavem inspirovala spisovatele. Alois Jirásek ho zmiňuje v románu Temno a spisovatel Karel Krpata o skaleckém židovském hřbitově napsal: „…není na českém venkově židovského hřbitova, který by směl se skaleckým soutěžit v malebnosti a přitažlivosti polohy. Čtyři tóny výjimečné působivosti se tu slily v strhující akord přírodní krásy – snivé lesní údolí, jará horská bystřina, ryčně rozhlaholený splav a v sebe stulené, roztodivně vrávorající kameny s hebrejskými nápisy…“

Hřbitov uprostřed lesa je zároveň i místem jako stvořeným pro nějakou tu pověst. A tak se vypráví o lakomém Löwim, který prý šidil a nashromáždil značné bohatství. Ale navenek se tvářil jako chuďas a ani své rodině nedával dostatek peněz na slušné živobytí.

Údolí Zlatého potoka|foto: Jiřina Šmídová

Když zemřel, říkalo se, že někde musel ukrýt svůj poklad. Dodnes prý na hřbitově straší, když každou noc musí ze své skrýše vytahovat a přepočítávat zlaťáky. Vysvobodit ho prý může jen ten, kdo s ním o měsíční noci stihne zlaťáky přepočítat. A protože se dosud nikdo takový nenašel, čas od času se prý v noci na hřbitově objevují světélka – odlesky Löwiho zlatého pokladu.