Pelhřimov v létě: Festival rekordů a zahrada plná překvapení
Pelhřimov, město s bohatou historií, je známé dvěma zásadními skutečnostmi. Filmoví nadšenci si vzpomenou na scénu z filmu Vesničko má středisková, kde doktor Skružný posílá pacienta do Pelhřimova prohlédnout si krematorium. Druhým důvodem, proč Pelhřimov známe, je jeho status města rekordů a kuriozit.
Pelhřimov je město, které žije rekordy po celý rok. Sídlí tu Muzeum rekordů, které je otevřeno denně. V létě můžete navštívit expozice od 9 hodin ráno do 18 hodin večer. Každý rok přibývají nové exponáty a zajímavosti, které přitahují stále více návštěvníků.
Na zahradě muzea funguje například kamínková směnárna, kde si návštěvníci mohou vyměnit malované kamínky. Tento koutek inspirovala paní Suchardová, která svými 45 tisíci kamínky vytvořila fascinující mozaiku.
V Muzeu rekordů najdete stovky dalších exponátů, jako obří kuchyňské nádobí nebo unikátní vyřezávaný globus. Nejzajímavějším exponátem je bezpochyby mamut vyrobený z březového proutí, který byl převezen z Plzně na náklaďáku. Kromě mamuta je v muzeu také obří konvička, ve které lze uvařit 640 litrů čaje nebo grogu.
Pelhřimov je skutečně jedinečným místem, kde historie a moderní kuriozity tvoří nezapomenutelný zážitek pro každého návštěvníka. Přijďte a objevte jeho kouzlo sami.
Během naší návštěvy se můžete zúčastnit soutěže o Letní kuchařskou párty s Jardou Hypochondrem! Na každém výjezdu dostane místní zástupce možnost složit na čas z 25 kostek logo Českého rozhlasu. Obec s nejlepším časem vyhraje Letní kuchařskou párty s naším oblíbeným kuchařem Jardou Hypochondrem! Tato jedinečná soutěž je skvělou příležitostí, jak se ještě více zviditelnit a užít si spoustu zábavy.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.