Nedělní noční linka: Mráz - komplikace pro lidi, záchrana pro přírodu?

14. březen 2021

Proměna krajiny a měst i vesnic - to je neustálý proces. Že byly obce v pohraničí dnes mnohde připomíná jen zpustlý sad, zarostlé základy domů nebo cesty, které nevedou nikam. 

Podobně jako zatopené obce přehradami po celé republice. Přibyly naopak tisíce satelitů, a tak louky ustoupily zástavbám pro domy mladých rodin nebo obchodní centra, do kterých jezdíme skoro každý. Paradoxně je ale čím dál více měst, kde se sice na okraji staví, ale centra jsou prázdná. Podobně jako na některých vesnicích, kde se největší statky rozpadají a jejich oprava by často vyšla na víc, než kolik stojí stavba rodinného domku. Zajímavé je sledovat i novou moderní architekturu, která se jen opatrně dostává do center měst, často na místa rozpadlých nebo nevhodných domů. V Českých Budějovicích je to třeba přístavba knihovny, administrativní centrum Piano nebo tolik diskutované a nikdy nepostavené koncertní centrum Rejnok Jana Kaplického. Proti tomu stojí typický ráz Baťova Zlína, selských Holašovic nebo Zachariášovy Telče. 

Otázky:

Jak se změnila podoba vaší obce?

Rozšířila se do krajiny?

Přibyly nové stavby v centru nebo jen na okraji?

Měly by nové budovy ctít historickou podobu obce nebo je důležité zařazovat moderní architekturu, abychom neustrnuli na kopírování něčeho, co se stavělo před sto lety? 

Jaký ráz si naopak vaše město drží? A jste za to rádi?

Narůstají ve vašem okolí satelity, ale zároveň chátrají domy v centru?

Proč se vylidňují centra, ale okolí měst se zastavuje? 

Mělo by se omezit rozparcelování polí a luk na stavbu rodinných domů? A jak?

Je lepší historický dům opravit nebo zbourat a postavit na jeho místě něco úplně nového?

autor: Romana Lehmannová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.