Parní válec, auto nebo shluk lidí. Unikátní most v Hořepníku dodnes informuje o své nosnosti

V Hořepníku u Pacova stojí technický unikát. Přes řeku Trnavu se klene jeden z prvních železobetonových mostů ve Střední Evropě. 

V roce 1911 most navrhnul rodák z Přibyslavi, architekt Stanislav Bechyně. Stavbě mostu předcházely velmi dramatické události, které jsou dodnes podrobně zaznamenané.

Původní přemostění

„Původní most byl železný s trámy, na pilířích,“ začíná své vyprávění hořepnický kronikář Jan Jelínek, a ukazuje starý most na dobových fotografiích, na kterých je už ale poničený povodní. Ta přišla v květnu roku 1911. 

Hořepník, most přes řeku Trnavu, stavba

„Na Pacovsku a Obrataňsku byly velký průtrže mračen, bylo období sen,“ říká kronikář. Před starým mostem tehdy stály dřevěné ledolamy. Na nich se zachycovala tráva, kterou přinesla voda, až průtok zcela ucpala. „Pilíře to nevydržely,“ dodává Jan Jelínek. 

Následky povodně

Velká voda tehdy kromě mostu zničila několik chalup. „Zahynula jedna paní. Šla vytáhnout ještě peřiny. Přišla přívalová vlna, zabouchla za ní dveře,“ říká kronikář a na dosud stojících chalupách ukazuje, kam až při povodni sahala hladina vody. 

Zprávu o neštěstí v Hořepníku tehdy vydaly celostátní noviny, a do obce přicházela pomoc v podobě šatstva, obuvi i peněz.

Stanislav Bechyně

Rozhodnutí postavit nový pevný most přišlo velice brzy. Navrhnul ho architekt Stanislav Bechyně, stavbu provedla pražská firma, a jak bylo v té době obvyklé, pracovali na ní většinou dělníci z Itálie. 

Už na jaře roku 1912 proběhla zatěžkávací zkouška. Dodnes je na desce připevněné na mostě napsáno, že stavba unese parní válec o váze 14 tun, nákladní vozy po 8 tunách a tlačenici lidí o váze 400 kilogramů na metr čtvereční. „Tomu se tady všichni smějí,“ dodává Jan Jelínek.

Spustit audio

Související